„Myslím, že v naší zemi snad neexistuje jediná rodina, která by doma neměla alespoň jeden košík nebo jiný košíkářský výrobek. Minimálně proto, že jsme národem houbařů. Ty nejlepší košíkáře mám za skutečné umělce. Pokud chtějí vytvořit složitější košíkářský výrobek, musí si připravit návrh a dobře rozložit kostru, na kterou budou poté naplétat jednotlivé proutky. Kromě zručnosti musí mít košíkář navíc také velkou představivost,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

V oblasti košíkářství je držitelem titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje Miroslav Budka. Sám udržuje košíkářské řemeslo v klasické podobě sezonního pletaře, čímž navazuje na dlouhou tradici lidových košíkářů. Pletení košů, které se naučil od svého dědečka, se věnuje od svých 14 let a po celý život se technologii práce s proutím snaží zdokonalovat. Jeho výrobky se vyznačují vysokou kvalitou i estetickou hodnotou; plete je čistě z přírodního proutí z lokálních zdrojů. Jeho výroba je proto velice šetrná k životnímu prostředí.

Nejstarší známé koše pocházejí z Fajjúmu ve středním Egyptě. Nález je datován na dobu před 10 000 až 12 000 lety. V Čechách patří mezi nejstarší košíkářský archeologický nález z dob pravěku, období neolitu. Řemeslo jako takové se rozvinulo v Čechách a na Moravě v oblastech, kde byly dobré podmínky pro růst vrbového proutí, které k výrobě košíků slouží.