Krušné hory a přiléhající vnitrozemí byly v období vrcholného a pozdního středověku velmi výraznou oblastí určenou ekonomicky a kulturně silnými královskými a poddanskými městy. A právě z Litoměřic, Ústí nad Labem, Mostu, Teplic, Žatce či Chomutova pocházejí výjimečné umělecké památky prezentované na končící výstavě, zahájené loni v listopadu.

„Po mnohaletém výzkumu si výstava nemohla přát lepší načasování – rok 2016 je totiž rokem 500. výročí úmrtí Jana Hasištejnského z Lobkovic. A právě jeho hrobka s detailně propracovaným reliéfem tlejícího těla zemřelého, kterému se kolem krku ovíjí had, je naším klíčovým exponátem. Návštěvníci ho mohou mimo kadaňský kostel Čtrnácti sv. pomocníků vidět vůbec poprvé a troufám si říci, že pravděpodobně také naposledy,“ říká autorka výstavy Michaela Ottová.

Výstavní premiéru má ale i řada dalších artefaktů, ať už se jedná o sochy, deskové obrazy, architekturu či liturgické památky. K vidění jsou také předměty, jež nejsou ze své podstaty čistě umělecké – např. kameninový svatební pohár z Ústí nad Labem z první poloviny 15. století nalezený v odpadní jímce. Z podobného období pochází i několik vzácných kachlů: „Na kachli z Litoměřic můžeme podle klipce na pravém oku poznat Jana Žižku, motivem ústeckého jsou hráči vrhcábů. Husitský motiv je oslavný, tento naopak mravokárný. Ačkoliv byly vrhcáby spolu s dalšími deskovými hrami velice populární, byly terčem ostré kritiky církve i světských elit,“ vypráví jeden z desítek příběhu, které lze na výstavě odkrývat, Michaela Ottová.

Národní galerie si na poslední dny končící výstavy Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí připravila speciální prodlouženou otevírací dobu – od pátku 11. do neděle 13. března bude Valdštejnská jízdárna otevřena až do 20 hodin. Nedílnou součástí výstavy je také otevřený ateliér pro děti a rodiče, kde se prostřednictvím rozmanitých herních a výtvarných úkolů mohou děti seznámit s dobovou praxí ve středověké řezbářské dílně.