Loňská kontrola NKÚ, která se týkala především hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státu, přitom nekonstatuje žádná závažná pochybení. „Díky aktivitám a spolupráci ČPP Transgas s dalšími státními podniky došlo jen v posledních několika letech k milionovým úsporám,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro správu majetkových podílů na MPO Jan Dejl a dodává: „Současně dochází k výraznému zhodnocení spravovaného nemovitého majetku v řádu milionů korun ročně.“

NKÚ ve svém závěru zmiňuje také účetní ztrátu. Ta se ale v posledních letech přibližuje k tzv. „černé nule“, je tedy pouze účetní a nezohledňuje trvalý nárůst tržní hodnoty spravovaného nemovitého majetku a jeho budoucí potenciál. Jinými slovy, jakmile podnik dokončí aktuální investice, projeví se tato skutečnost v kladném hospodářském výsledku.

„Mrzí mě, že NKÚ neakcentuje pozitivní změny, ke kterým v podniku v posledních letech došlo, nezmiňuje úsilí, které bylo zaměřeno na nápravu problematického stavu a vytvoření plně funkčního státního podniku,“ říká ředitel státního podniku ČPP Transgas Václav Černý a dodává: „Samozřejmě by nebylo problémem dosáhnout kladného hospodářského výsledku při omezení péče o svěřený majetek či při méně konzervativní správě aktiv, takto však ředitel státního podniku nemůže postupovat.“

Hlavní důvody, proč MPO se závěry zprávy NKÚ nesouhlasí:

1) Státní podnik kromě správy majetku má na starosti úkoly, které se pozitivně projevují v činnosti jiných státních podniků.

• Transgas zrekonstruoval areál v Brně Zábrdovicích, ve kterém nyní působí státní Textilní zkušební ústav, který původně sídlil v již zcela nevyhovujících prostorech, podílí se na urychlení likvidace jiných státních podniků, realizuje bezúplatné převody ve prospěch jiných státních podniků a obcí.
• Je třeba zmínit objekt v Praze Holešovicích, kde nájemce investoval přes 16 mil. Kč do rekonstrukce objektu a o tuto částku je sníženo nájemné, jedná se tedy o částku, která se ve zkoumaném období neprojevila ve výnosech podniku a o tuto částku je nutné snížit ztrátu, kterou uvádí NKÚ. Současně je nutné zdůraznit skutečnost, že v roce 2024 bude mít podnik k dispozici k dalšímu využití budovu, jejíž hodnota vzrostla min. o 50 mil. Kč.
• Stejně tak je zhodnocován areál v Brně Černovicích, a to postupnými opravami, které se samozřejmě negativně aktuálně projevují v účetnictví podniku, avšak je tak zásadně zhodnocován svěřený majetek a zajištěny budoucí vyšší výnosy. Veškerá investiční aktivita ČPP Transgas je přitom realizována z vlastních zdrojů, tedy bez nutnosti externího drahého financování. Transgas přitom nečerpá ani žádné dotační prostředky státního rozpočtu.
• Majetek, ke kterému má podnik právo hospodaření, bude sloužit k rozvoji dalších subjektů náležejících do gesce MPO, nyní je v počáteční fázi společný projekt s Technickým a zkušebním ústavem stavebním, v jednání je další projekt s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským.

2) V tiskové zprávě NKÚ k závěrům kontroly rezonuje tvrzení, že Transgas vede „neoprávněně“ v účetnictví nevypořádanou pohledávku ve výši 4,6 mld. Kč z tzv. Jamburských dohod.

• Tato pohledávka významné nominální hodnoty je přes poměrně komplikovaný dosavadní vývoj více než 20 let vedena v účetnictví ČPP Transgas na základě rozhodnutí Ministerstva financí. A ČPP Transgas ji proto řádně spravuje a účastní se všech jednání o jejím vymáhání.
• Jedná se o pohledávku, která vznikla v souvislosti se závazkem vlády ČSSR z poloviny 80. let minulého století provést výstavbu plynárenských objektů na území SSSR a vláda SSSR se zavázala splatit úvěr na úhradu vynaložených náklad dodávkami zemního plynu.
• V souvislosti s rozhodnutím Ministerstva financí o privatizaci podniku Transgas z roku 2001 veškeré smlouvy týkající se tzv. Jamburských dohod nebyly součástí privatizovaného majetku a zůstaly ve státním podniku ČPP Transgas včetně práv a povinností z nich vyplývajících.