Konference přinese hlavní výsledky a poznatky z tříletého výzkumu, který se zabývá situací dětí, jejichž otec či matka byli odsouzeni za trestnou činnost.

„Tyto děti si prozatím nezískaly větší pozornost odborníků či laické veřejnosti. Potvrzuje to i zahraniční literatura, která označuje děti vězněných rodičů jako neexistující či neviditelné oběti trestných činů, sirotky justice a podobně,“ přibližuje problematiku hlavní řešitelka projektu Jitka Navrátilová z Katedry sociální politiky a sociální práce FSS MU.

V Česku jde o ojedinělý počin, podle kvalifikovaných odhadů Mezinárodního vězeňského společenství, které s katedrou na projektu spolupracovalo, se přitom jedná o skupinu čítající 30 až 40 tisíc nezletilých. V loňském roce konference přiblížila, jak odchod rodiče do vězení ovlivní život a prospívání dítěte. Letos vytváří prostor ke společnému setkání sociálních pracovníků z věznic a z Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Cílem je zlepšit spolupráci v zájmu podpory vztahu mezi uvězněným rodičem a dítětem. Zazní svědectví těch, kterých se situace bezprostředně týká, i zkušenosti z věznic ve Znojmě, Světlé nad Sázavou či Břeclavi. Mezi účastníky konference bude také ředitelka Mezinárodního vězeňského společenství Gabriela Kabátová či zástupci OSPOD. Konference se koná v posluchárně P51 fakulty sociálních studií, Joštova 218/10, slavnostní zahájení je v 9.15.

Projekt Rodičovství za mřížemi – s podporou Technologické agentury ČR, programu Éta – podrobně zmapoval situaci dětí a celých rodin odsouzených.

„Výzkumná data projektu nám odkrývají a vykreslují smutný obraz situace dětí vězněných rodičů, která je umocněna nedostatkem odborné pozornosti a systematické podpory,“ popisuje Jitka Navrátilová. Data prokazují silnou traumatizaci většiny dětí. Jejich choulostivé postavení dokládá i zjištění, že více než polovina dětí starších 12 let se obává návratu svého rodiče z vězení. Pobyt rodinného příslušníka za mřížemi je navíc v mnoha rodinách tabu. Údaje výzkumu dokládají, že většina dětí v nejmladší skupině do 8 let o uvěznění otce či matky neví.

Výzkumníci z fakulty sociálních studií doufají, že uvedená zjištění přispějí k vyvolání společenské diskuse o tom, jak zmírnit dopad rodičovského trestu na dítě. Včetně legislativních změn, které podpoří udržení kontaktu mezi rodičem a dítětem – například režimem návštěv ve věznicích.