Po spanilé jízdě Adély s Tondou pod Prahou zazářili čeští raziči také ve Skandinávii.
reklama
Na začátku jara dokončili svou nejdůležitější úlohu v největším dopravním projektu ve Finsku: ražbu části traťových tunelů metra pod městy Helsinky a Espoo. Tým divize 5 společnosti Metrostav pod vedením Václava Pavlovského vybudoval v rámci zakázky Länsimetro (v překladu „západní metro“) přístupové tunely a dvojici jednokolejných traťových tunelů v 1,3 kilometru dlouhém úseku Karhusaari, jehož část vede pod mořem.
„Veškeré ražby jsme dělali tradiční skandinávskou metodou Drill & Blast, která spočívá v rozpojování horniny za pomocí trhacích prací. Šlo nám to od ruky, protože tvrdé finské žuly umožňují dlouhé záběry a kladou minimální nároky na zajištění tunelu. To je obrovský rozdíl oproti Praze, která má měkčí a podstatně rozmanitější geologické prostředí. Zatímco pražské tunely vyžadují opravdu silnou vrstvu betonu o tloušťce několika desítek centimetrů, finským stačí 10-15 centimetrů,“ vysvětluje Václav Pavlovský, vedoucí projektu z Metrostavu.
Bezpochyby nejpozoruhodnější část ražeb probíhala v podmořském úseku dlouhém 400 metrů. V tomto prostoru měli čeští raziči nad hlavou Baltské moře se zhruba 30metrovou hloubkou a museli se vypořádat s přítoky slané vody.
„Tunel bylo nutné zabezpečit důkladnými injektážemi. To bylo ale asi tak to jediné, v čem tento úsek lišil od těch ostatních. Snad ještě takovým přirozeným respektem vyvolaným přítomností vodního živlu,“ říká Václav Pavlovský.
Ražby rozdělily celkem 4 prorážky. Poslední se uskutečnila na konci března nedaleko sídla společnosti Nokia. V současnosti pracuje tým Václava Pavlovského na nástřiku definitivní obezdívky v celé délce úseku Karhusaari. Prestižní účast Metrostavu na této zakázce by měla skončit na začátku letošního podzimu.
Helsinské metro dnes měří 21 kilometrů a zahrnuje 17 stanic. Cílem zakázky je do roku 2015 rozšířit tuto soustavu do sousedního města Espoo. V praxi to znamená 7 nových stanic a prodloužení trasy o 14 kilometrů. Nové metro povede v celé délce pod zemským povrchem a částečně i pod mořem. Na rozdíl od českého prostředí se na výstavbě výrazně podílí stát, který hradí bezmála třetinu celkových nákladů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Vámi kritizovaná digitalizace stavebního řízení je podle mě zanedbatelný problém v porovnání s tím, že má ČR problém s nedostatkem bydlení, které, když už je, tak je pro většinu smrtelníků nedostupné. A upřímně nemám dojem, že když jste byli ve vládě, že jste problém nějak řešili. Můj dotaz tak zní,...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.