Meziročně horší výsledek o 26,3 mld. Kč je negativně ovlivněn prostředky z Evropské unie (EU) a finančních mechanismů (FM), které jsou v rozpočtu plánovány s neutrálním dopadem. Po sedmi měsících roku 2019 měly tyto prostředky kladný dopad ve výši 1,8 mld. Kč - tj. o tuto částku byly příjmy z EU a FM vyšší než výdaje, které mají být kryty prostředky z EU a FM. Ve stejném období minulého roku byl tento dopad kladný ve výši 20,3 mld. Kč. Uvedený rozdíl ve výši 18,5 mld. Kč, který zkresluje meziroční srovnatelnost, vychází z faktu, že v prvních měsících roku 2018 získal státní rozpočet mimořádně prostředky ve výši 20,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007–2013. Navíc se v letošním roce projevuje vyšší schopnost realizovat společné programy EU a ČR – výdaje, které mají být následně refundovány prostředky z EU, zatím dosáhly 64,9 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 14,7 mld. Kč, tj. o 29,4 %. Tyto výdaje mají pozitivní dopad i na meziroční růst investic, které jsou poskytované ze státního rozpočtu.

Jak ukazuje následující graf, schodek státního rozpočtu po očištění vlivu prostředků z EU a FM dosáhl výše 11,4 mld. Kč. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 3,7 mld. Kč. Celkové příjmy bez prostředků z EU a FM meziročně vzrostly o 67,7 mld. Kč, tj. o 9,3 % a celkové výdaje bez předfinancovaných projektů EU a FM zatím vzrostly o 75,5 mld. Kč, tj. o 10,3 %.

Nejvýraznější vlivy na straně příjmů

Příjmy státního rozpočtu bez vlivu prostředků z EU a FM a bez započtení privatizačních prostředků (18 mld. Kč) meziročně vzrostly o 49,7 mld. Kč, tj. o 6,8 %.

Mezi dlouhodobě nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla opět daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (placená plátci), jejíž 12,9% tempo spolu s 8,4% růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 33,7 mld. Kč. V meziročním srovnání rostlo ještě rychleji inkaso daně z příjmů fyzických osob z přiznání (placené poplatníky) a to o 78,9 %. Meziroční růst inkasa daně z příjmů právnických osob o 5,2 % odráží dobré ekonomické výsledky firem a podnikatelů. Červencové inkaso daně z přidané hodnoty bylo negativně ovlivněno nižším počtem pracovních dní, stejně jako jednorázovými negativními vlivy ze začátku tohoto roku a meziročně rostlo o 2,8 %. Celkové inkaso je od počátku roku o 4,8 mld. Kč vyšší, než bylo v minulém roce.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery byly meziročně vyšší o 18,3 mld. Kč, z čehož ovšem příjmy z prostředků EU a FM snižovaly inkaso o 3,8 mld. Kč.

Nejvýraznější vlivy na straně výdajů

Sociální dávky se vyvíjejí v souladu se schváleným rozpočtem, podobně jako výdaje na platy. Na druhou stranu byla v prvních sedmi měsících roku předfinancována již velká část transferů, z nichž některé přechodně ovlivňují i relativně vysoký meziroční růst. Například neinvestiční transfery uzemním samosprávným celkům byly vyplaceny z téměř 68 %. Neinvestiční transfery příspěvkovým a pod. organizacím a neziskovým a pod. organizacím byly vyplaceny dokonce z více než 73 %, resp. 76 % rozpočtu. Do rozpočtu Evropské unie bylo letos odvedeno 68 % plánované částky, tedy meziročně o 7,5 mld. Kč více. Státním fondům v podobě neinvestičních transferů (hlavně Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na společnou zemědělskou politiku) směřovalo téměř 63 % plánu.

Z kapitálových transferů převedl státní rozpočet od ledna do konce července 90 % plánovaných investičních transferů podnikatelským subjektům a 78 % rozpočtu transferů územním samosprávným celkům. Vyšší čerpání kapitálových výdajů u vlastních investic státního rozpočtu a státních fondů je plánováno ve druhé polovině roku.

*) Saldo očištěné o prostředky na programy/projekty z rozpočtu EU a FM, které byly předfinancovány ze SR a následně jsou propláceny z rozpočtu EU a FM

Příjmy státního rozpočtu – podrobný komentář

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení dosáhlo 429,2 mld. Kč a meziročně vzrostlo o 21,0 mld. Kč, tj. o 5,2 %.

Celkové inkaso DPH ve výši 165,1 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 4,8 mld. Kč, což znamenalo meziroční růst o 3,0 %. Inkaso za prvních sedm měsíců tohoto roku tlumil vývoj DPH v lednu a únoru, kde se projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dnů (dopad na inkaso DPH zejména u služeb), nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku, což je důsledkem efektivnějšího zacílení kontrolní činnosti finanční správy a jednorázové vyplacení vyšší částky nadměrného odpočtu DPH. Samotná výše inkasa DPH za měsíc červenec byla opět negativně ovlivněna nižším počtem pracovních dnů v měsíci červnu 2019, což se promítlo, vzhledem ke splatnosti daně, do relativně nízkého meziročního růstu červencového inkasa. Mírně negativní dopad na inkaso má také zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu, které je účinné od února 2019.

V letošním roce není inkaso této daně ovlivněno změnou rozpočtového určení daní. Celoroční plánovaný růst inkasa DPH proti skutečnosti roku 2018 ve výši 6,8 % vychází hlavně z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení. V rozpočtu se počítá se spuštěním 3. a 4. etapy elektronické evidence tržeb a se souvisejícím pozitivním efektem na příjmy státního rozpočtu v odhadované výši 0,7 mld. Kč. Současně se také počítá s negativním dopadem přesunu části některých služeb jako např. úprava a rozvod vody, stravovacích služeb a dalších do nižší 10 % sazby DPH v odhadované výši 1 mld. Kč. Tyto návrhy jsou stále v legislativním procesu.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 89,1 mld. Kč, což bylo o 1,7 mld. Kč, tj. o 2,0 %, více než na konci července 2018.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 46,6 mld. Kč při meziročním růstu o 1,0 mld. Kč, tj. o 2,2 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2018 o 2,4 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje, který je doprovázen rostoucími přepravními výkony i vyšší spotřebou pohonných hmot související s rostoucími příjmy domácností. Celkový růst inkasa však nadále ovlivňuje vratka za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu zavedená v roce 2017 a v následujících letech dále novelizovaná. Vzhledem k poslední legislativní změně, která prodlužuje zdaňovací období z kalendářního měsíce na kalendářní čtvrtletí, případně kalendářní rok, bude část této daně vracena až v roce 2020. V rozpočtu je tato změna zohledněna.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 31,9 mld. Kč, což bylo meziročně o 0,5 mld. Kč, tj. o 1,7 % více. Výpadek inkasa z počátku roku, který byl způsoben zavedením nového typu značení tabákových výrobků, kdy se plátci daně předzásobili staršími tabákovými nálepkami v průběhu konce roku 2018, byl již plně vykompenzován. Dočasným rizikem inkasa pro další měsíce může být předzásobení se výrobci a dovozci tabákovými nálepkami z důvodu povinnosti zajištění sledovatelnosti tabákových výrobků (Track and Trace), neboť na výrobky vyrobené před 20. květnem se tato povinnost ještě nevztahovala. Proti skutečnosti roku 2018 počítá rozpočet s poklesem inkasa této daně o 4,6 %. Pro rok 2019 není plánováno navyšování sazeb této daně, s účinností od 1. dubna 2019 je však nově zavedena spotřební daň na zahřívané tabákové výrobky.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 9,1 mld. Kč, tj. o 12,9 %, zatím dosáhlo 79,5 mld. Kč. Plánovaný meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2018 je odrazem jak pokračujícího vysokého růstu platů a mezd ve veřejném i v soukromém sektoru, zvýšením minimální mzdy, tak i vysoké úrovně zaměstnanosti. Pozitivně se na inkasu projevuje i zavedení elektronické evidence tržeb.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) dosáhlo 2,6 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 1,2 mld. Kč, tj. o 78,9 %. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2018 má pozitivní vliv ekonomický růst a již i celoroční dopad zavedení první a druhé fáze elektronické evidence tržeb. Naopak negativní vliv na celoroční inkaso ve výši 1 mld. Kč očekáváme z důvodu snížení limitu pro výdajové paušály a současného navrácení možnosti uplatnění vybraných slev na dani u poplatníků uplatňujících paušální výdaje, které má však v meziročním vyjádření nižší negativní dopad. Negativně ovlivní inkaso v roce 2019 nově také zvýšení daňového zvýhodnění na první děti ve výši 0,4 mld. Kč.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dosáhlo 7,8 mld. Kč, což bylo o 0,8 mld. Kč, tj. o 11,8 %, více než na konci července 2018. V letošním roce nebudou mít na inkaso této daně vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 7 měsíců roku 70,6 mld. Kč, tj. 56,8 % rozpočtu. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 3,5 mld. Kč, tj. o 5,2 %. V roce 2019 je rozpočet této daně o 5,9 % vyšší než inkaso roku 2018. Inkaso této daně v samotném červnu a červenci 2019 činilo 39,5 mld. Kč, což je o 1,6 mld. Kč více než v červnu a červenci 2018 (část inkasa daně od největších plátců se v obou letech projevila nejen v červnu ale i v červenci). Nicméně vzhledem k zákonným lhůtám pro podání daňového přiznání bude vypořádání daňové povinnosti ještě pokračovat v rámci měsíce srpna a mírně i v dalších měsících. Inkaso je meziročně pozitivně ovlivněno ekonomickým růstem a dopadem zavedení elektronické evidence.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které zatím při meziročním růstu o 1,0 % dosáhlo 8,0 mld. Kč, počítá rozpočet s poklesem proti inkasu roku 2018 o 9,8 %. Inkaso by mělo být meziročně ovlivněno předpokládanou pozvolnou stagnací realitního trhu.

U příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 24,6 mld. Kč, tj. o 8,4 %, dosáhly 319,3 mld. Kč, počítá rozpočet právě s růstem o 8,4 % proti skutečnosti 2018. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2019 o 8,3 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i výrazný růst pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 114,8 mld. Kč (meziroční růst o 18,3 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 66,6 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2018 nižší o 3,8 mld. Kč. Meziroční pokles souvisel se skutečností, že v prvních měsících roku 2018 získal státní rozpočet 20,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007–2013. Bez těchto prostředků by příjmy z EU dosáhly poměrně výrazného růstu, který odpovídá vyšší schopnosti realizace společných programů EU a ČR, se kterou souvisí i následná refundace prostředků z rozpočtu EU. Proti poklesu působí březnový převod 18 mld. Kč z tzv. privatizačního účtu do příjmů kapitoly VPS, který byl v roce 2018 nulový.

Výdaje státního rozpočtu – podrobný komentář

Celkové výdaje v objemu 873,0 mld. Kč byly o 90,2 mld. Kč, tj. o 11,5 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2018 rozpočet předpokládá jejich růst o 8,4 %. Meziroční růst ovlivnily zejména sociální dávky vyšší o 27,6 mld. Kč, výdaje na platy v regionálním školství vyšší o 13,7 mld. Kč, neinvestiční transfery státním fondům vyšší o 7,5 mld. Kč a odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vyšší o 7,5 mld. Kč (Evropská komise požádala ČR v průběhu 1. čtvrtletí na rozdíl od minulého roku o zaslání 4,7/12 rozpočtované částky). Meziročně o 15,3 mld. Kč vzrostly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP) zatím dosáhly 74,1 mld. Kč, což bylo o 16,6 mld. Kč více než na konci července 2018.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 601,9 mld. Kč, což je o 8,1 % více než skutečnost dosažená v roce 2018 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 8,9 %). K 31.7.2019 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 349,7 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 27,6 mld. Kč, tj. o 8,6 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 23,8 mld. Kč, tj. o 9,5 %. Výdaje na důchody v roce 2019 rostou i díky zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 124,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 19,5 mld. Kč. Na jejich výši i růstu se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 90,0 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na osm měsíců roku ve výši 85,0 mld. Kč (v červenci 2018 to bylo 72,4 mld. Kč) a o tři čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 5,0 mld. Kč (v červenci 2018 to bylo 4,4 mld. Kč). Mimo to byla již v průběhu ledna převedena z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1,1 mld. Kč, která směřovala na rozvojový program „Částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin v roce 2019“. S platností od 1.1.2019 se v meziročním nárůstu promítá navýšení objemu prostředků na platy v regionálním školství, a to o 15 % u pedagogických pracovníků a o 10 % u nepedagogických pracovníků.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 42,0 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 2,0 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2018 o 7,3 % vychází zejména ze zvýšení měsíčních plateb za státního pojištěnce od 1.1.2019.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 56,4 mld. Kč, což bylo o 15,3 mld. Kč, tj. o 37,4 %, více než ve stejném období minulého roku. Velkou část (37,2 mld. Kč) tvořily investice realizované prostřednictvím společných programů EU a ČR s meziročním růstem o 10,0 mld. Kč, tj. o 36,7 %.

Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2018 o 5,8 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Je tvořen prostředky ve výši 75,8 mld. Kč, které mají financovat národní investice a prostředky ve výši 46,5 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Navíc nad rámec rozpočtu mohou organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2019 byl 70,5 mld. Kč (na konci července bylo z této částky realizováno 19,4 mld. Kč).

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července 2019 schodkem ve výši 9,7 mld. Kč, což proti stejnému období roku 2018 znamenalo horší výsledek o 26,3 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové tak výdajové straně to představuje výsledek meziročně horší o 7,7 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném červenci skončilo přebytkem 11,0 mld. Kč (v červenci 2018 přebytkem ve výši 22,5 mld. Kč), když příjmy dosáhly 119,4 mld. Kč (v červenci 2018 to bylo 111,2 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 108,4 mld. Kč (v červenci 2018 to bylo 88,8 mld. Kč). Na meziroční růst příjmů v samotném červenci měly největší vliv příjmy z pojistného na sociální zabezpečení vyšší o 3,9 mld. Kč a příjmy z EU vyšší o 2,8 mld. Kč. Na růstu výdajů v samotném červenci o 19,6 mld. Kč se nejvíce podílely sociální dávky vyšší o 5,6 mld. Kč a kapitálové výdaje vyšší o 2,9 mld. Kč.

Podrobnější výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až červenec 2019 jsou patrny z tabulkové přílohy.

Tabulková příloha

Tabulka č. 1: Plnění příjmů státního rozpočtu (v mld. Kč):

Tabulka č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů (v mld. Kč):

*) v celost.daních v roce 2017 není zahrn.DPPO za obce a kraje (rozpočet 6,9 mld. Kč) a dále správní a místní poplatky obcím (7,9 mld. Kč), popl.za znečišť.ŽP (2,8 mld Kč) a daň z hazard.her také obcím (4,9 mld. Kč)-ve skut. je lze sledovat pouze v účetnictví
**) v celost.daních v roce 2018 není zahrn.DPPO za obce a kraje (rozpočet 6,7 mld. Kč) a dále správní a místní poplatky obcím (8,1 mld. Kč), popl.za znečišť.ŽP obcím (2,8 mld Kč) a daň z hazard.her obcím (5,4 mld. Kč)-ve skut. je lze sledovat pouze v účetnictví
***) v celost.daních v roce 2019 není zahrn.DPPO za obce a kraje (rozpočet 6,7 mld. Kč) a dále správní a místní poplatky obcím (8,9 mld. Kč), popl.za znečišť.ŽP obcím a krajům (3,2 mld Kč) a daň z hazard.her obcím (5,0 mld. Kč)-ve skut. je lze sledovat pouze v účetnictví
****) údaj skutečnosti za uvedené roky odpovídá stavu inkasa za minulý měsíc (od roku 2012 nemá MF možnost sledovat každodenní pohyb inkasa z dálničních poplatků)
*****) v souvislosti se zavedením nového způsobu přerozdělování dle PCG se jedná pouze o vybrané pojistné za období od 1.1.2019 do 30.6.2019. V roce 2018 se jedná o výběr od 1.1.2018 do 30.6.2018. V roce 2017 je údaj výběrem za období od 18.12.2016 do 17.6.2017. Nezahrnuje platbu za tzv. státní pojištěnce a nejedná se o příjem SR

Tabulka č. 3: Čerpání výdajů státního rozpočtu (v mld. Kč):