V průběhu srpna se celkový deficit rozpočtu prohloubil o 25,2 mld. Kč. Tento výsledek byl výrazně ovlivněn výplatou příspěvku obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů ve výši 13,4 mld. Kč. Bez této mimořádné platby by výše schodku v samotném srpnu převýšila loňský deficit pouze o 6,1 mld. Kč, což potvrzuje trend zpomalování tempa propadů hospodaření v průběhu června až srpna oproti období března až května.

Podrobná data, včetně výše vybrané realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v níže přiložených tabulkách.

Saldo státního rozpočtu za leden až srpen:
(v miliardách korun)

Příjmy rozpočtu jsou i nadále výrazně ovlivněny propadem ekonomiky doprovázené poklesem zaměstnanosti, poklesem objemu mezd a platů a diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy tak meziročně poklesly o 4,2 % (-40,4 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 8,6 % (-41,5 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,0 % (+17,7 mld. Kč).

Příjem rozpočtu z inkasa daní z příjmů právnických osob (meziročně -21,7 %, tj. -15,3 mld. Kč) je negativně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob. Výpadek na inkasu z titulu plošného prominutí zálohy prozatím Ministerstvo financí odhaduje na cca 20 mld. Kč, na státním rozpočtu cca 13,5 mld. Kč. Čistě za měsíc srpen se inkaso meziročně zvýšilo o 5,2 mld. Kč. Důvodem zvýšeného srpnového inkasa byla především úhrada daňových povinností v důsledku uplynutí „posunuté“ lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení pro většinu poplatníků do 18. srpna. Dále lze předpokládat, že se na inkasu mohl začít částečně projevovat i vliv možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty, díky kterému poplatníci mohou uplatnit odpočet odhadnuté výše ztráty za zdaňovací období 2020 již v přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2019.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (meziročně -2,4 mld. Kč) výrazně ovlivňuje roční vyúčtování záloh na základě podání daňových přiznání. Meziroční vývoj příjmů negativně ovlivnilo prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Výpadek na inkasu z titulu plošného prominutí zálohy je prozatím odhadován na cca 2 mld. Kč, na státním rozpočtu cca 1,6 mld. Kč. Čistě za měsíc srpen se inkaso meziročně zvýšilo o 2,2 mld. Kč. Důvodem zvýšeného srpnového inkasa byla hlavně úhrada daňových povinností v důsledku uplynutí „posunuté“ lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení do 18. srpna. Dále lze předpokládat, že se na inkasu daně již mohl začít projevovat také vliv možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty.

Přímá podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů měla se svým objemem 21,8 mld. Kč a pokles objemu mezd a platů ve druhém čtvrtletí tohoto roku měly zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-10,5 %). Současně se letos na samotné výši odvodů projevily vyšší počty zaměstnanců na ošetřovném a nižší příjmy zaměstnanců z důvodů překážek na straně zaměstnavatele. V druhém pololetí se již promítá vyšší meziroční růst inkasa, který dosáhl v měsíci srpnu 5,9 % (bez vlivu kompenzačního bonusu).

Meziročně nižší objem mezd a platů a odklad či zrušení minimálních záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro všechny osoby samostatně výdělečně činné (7,5 mld. Kč) determinovalo i vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 3,9 % se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby. Inkaso rovněž snížilo prominuté pojistné placené zaměstnavatelem v rámci programu Antivirus C (9,2 mld. Kč).

Na inkasu daně z přidané hodnoty (-2,8 %) se negativně projevil pokles maloobchodních tržeb. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu celkem 3,2 mld. Kč, pro státní rozpočet 2,1 mld. Kč. Čistě za měsíc srpen bylo inkaso meziročně vyšší o 1,5 mld. Kč. Důvodem pravděpodobně bude razantní pokles výplat nadměrných odpočtů, který souvisí s citelným omezením mezinárodního obchodu v minulých měsících.

V inkasu spotřebních daní (-3,5 %) se rovněž projevily dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. V inkasu spotřební daně z tabákových výrobků (+6,5 %) se v minulých měsících promítaly důsledky uzavření hranic a z toho plynoucí absence přeshraničních nákupů především z Německa a Rakouska. Od července však již dochází k meziročnímu nárůstu inkasa, tedy se začíná projevovat zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, avšak logicky ne v takovém objemu, v jakém bylo původně predikováno. Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů (-10,3 %). Ten je způsoben výrazným úbytkem přepravních výkonů zejména v měsících březnu a dubnu a také vyšší vratkou daně z tzv. zelené nafty, která je důsledkem zavedení možnosti využít ročních normativů. Dále je patrný meziroční pokles inkasa spotřební daně z lihu (-3,1 %) navzdory navýšení sazeb spotřební daně a piva (-2,9 %), kde kromě poklesu spotřeby točeného piva hrají roli i vratky za likvidované pivo. Za poklesem spotřeby alkoholických nápojů stojí kromě již zmíněných opatření také pokles turistického ruchu.

Příjmy státního rozpočtu za leden až srpen:

DPH - daň z přidané hodnoty; SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny; DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou; DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám; EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR; Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Tempo růstu celkových výdajů ve výši 17,7 % zůstalo na podobné úrovni jako na konci června a července. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+16,2 %, tj. +148,7 mld. Kč), dynamiku celkových výdajů táhly kapitálové výdaje (+37,7 %, tj. +25,8 mld. Kč).

Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+50,5 mld. Kč). Kromě dopadů valorizace důchodů (+22,7 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (+9,4 mld. Kč) či příspěvku na péči (+3,0 mld. Kč) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+13,4 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli navýšené ošetřovné (+8,7 mld. Kč), následované nemocenským (+4,3 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,6 mld. Kč.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+30,5 mld. Kč) odráží prioritu vlády orientovanou na oblast vzdělávání či sociální péči. Transfery obsahují růst platů (+13,6 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče (+3,7 mld. Kč), stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,4 mld. Kč). Kromě toho byl vyplacen mimořádný příspěvek obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů ve výši 13,4 mld. Kč.

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+30,0 mld. Kč) byly zejména v květnu a červnu silně podpořeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 16,9 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům významně navýšil i vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti na krytí závazků z poskytovaných záruk. Výrazněji vzrostly i výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+5,1 mld. Kč). Dopad mělo i vyplacení ošetřovného pro OSVČ (2,2 mld. Kč) a prostředků v rámci programu COVID Nájemné (0,7 mld. Kč). V srpnu byla rovněž Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s. převedena 1,0 mld. Kč na zabezpečení potravinové soběstačnosti.

Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+10,1 mld. Kč) se výrazně promítl květnový převod 6,6 mld. Kč určený na oddlužení vybraných nemocnic. Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám (+1,3 mld. Kč) a do oblasti kultury (+1,0 mld. Kč). Zvýšila se i podpora výzkumu, vývoje a inovací realizovaná prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+0,7 mld. Kč).

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu (+7,2 mld. Kč), když zejména nákupy materiálu meziročně vzrostly více než dvojnásobně (+6,0 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+500 Kč na 1 pojištěnce) s účinností od 1. června a aktualizace predikce průměrného počtu státních pojištěnců vedly k navýšení původního rozpočtu těchto plateb o 22,3 mld. Kč. Platby za poslední tři měsíce tak již v průměru o více než 3 mld. Kč převyšovaly objem prostředků vyplacených v předchozích měsících tohoto roku.

Kapitálové výdaje letos velmi výrazně rostou (+37,7 %, tj. +25,8 mld. Kč), nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů (+61,0 %, tj. +17,2 mld. Kč). Rozhodující roli mají i nadále investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+19,9 mld. Kč).

Výdaje státního rozpočtu za leden až srpen:

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.

Pozn.: Údaje za rok 2019 se mohou lišit od údajů uvedených v tiskové zprávě za leden až duben 2019 z důvodu přetřídění jednotlivých položek v rámci procesu uzavírání finančních výkazů, tj. v období cca 15 dní po skončení měsíce. Celkové příjmy, výdaje a saldo se nemění.

Pozn.: Údaje za rok 2019 se mohou lišit od údajů uvedených v tiskové zprávě za leden až duben 2019 z důvodu přetřídění jednotlivých položek v rámci procesu uzavírání finančních výkazů, tj. v období cca 15 dní po skončení měsíce. Celkové příjmy, výdaje a saldo se nemění.

*) v celost.daních v roce 2018 není zahrn.DPPO za obce a kraje (rozpočet 6,7 mld. Kč) a dále správní a místní poplatky obcím (8,1 mld. Kč), popl.za znečišť.ŽP obcím (2,8 mld Kč) a daň z hazard.her obcím (5,4 mld. Kč)-ve skut. je lze sledovat pouze v účetnictví
**) v celost.daních v roce 2019 není zahrn.DPPO za obce a kraje (rozpočet 6,7 mld. Kč) a dále správní a místní poplatky obcím (8,9 mld. Kč), popl.za znečišť.ŽP obcím a krajům (3,2 mld Kč) a daň z hazard.her obcím (5,0 mld. Kč)-ve skut. je lze sledovat pouze v účetnictví
***) v celost.daních v roce 2020 není zahrn.DPPO za obce a kraje (rozpočet 8,1 mld. Kč) a dále správní a místní poplatky obcím (7,7 mld. Kč), popl.za znečišť.ŽP obcím a krajům (2,9 mld Kč) a daň z hazard.her obcím (4,2 mld. Kč)-ve skut. je lze sledovat pouze v účetnictví
****) údaj skutečnosti za uvedené roky odpovídá stavu inkasa za minulý měsíc (MF nemá možnost sledovat každodenní pohyb inkasa z dálničních poplatků)
*****) jedná se o vybrané pojistné za období od 1.1. do 31.7. daného roku. Nezahrnuje platbu za tzv. státní pojištěnce a nejedná se o příjem SR.

Pozn.: Údaje vycházejí ze stavů na účtech ČNB a mohou se tak lišit od údajů zveřejňovaných ve státních závěrečných účtech či zprávách o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí, kde jsou zapracovány údaje z finančních výkazů.