Ty musejí dle stávající úpravy pověřit odpovědné osoby pro vybrané funkce (např. hlavní účetní nebo správce rozpočtu). Tuto povinnost je v praxi obtížné dodržet zejména pro subjekty, kteří nedisponují dostatečným množstvím zaměstnanců. Nově by u obcí a jiných malých organizací, které nemají víc než 5 zaměstnanců, mohl funkci správce rozpočtu nebo hlavního účetního provádět například externí účetní. Předloha rovněž navrhuje odstranit některé nadbytečné a neúměrně zatěžující povinnosti krajských samospráv.

Poslanci schválili novelu zákona o finanční kontrole dne 13. února 2019. Senátoři však poslancům zákon vrátili s pozměňovacími návrhy, jejichž přijetí by s sebou neslo nežádoucí dopady, a to zejména pro obce a kraje v podobě administrativních nákladů. Ministerstvo financí proto bude prosazovat přijetí zákona v původním, Poslaneckou sněmovnou schváleném znění.

Senát vrátil Poslanecké sněmovně návrh zákona s tím, aby kraje i nadále zpracovávaly zprávy o výsledcích finančních kontrol za všechny obce ve svém územním obvodu. Senátoři své veto zdůvodňují tím, že kraje schválením novely ztratí přehled o důležitých informacích o obcích. Ty současně přijdou o podporu krajů v případě problémů v souvislosti s plněním zákona o finanční kontrole.

V současné době kraje zpracovávají souhrnné zprávy o výsledcích finančních kontrol ze zpráv, které vkládají jednotlivé obce do informačního systému Ministerstva financí. Kraje rovněž kontrolují, jak obce plní své vykazovací povinnosti a správnost vyplněných údajů. Ministerstvo financí na základě jednání se zástupci obcí a krajů doporučuje tuto povinnost zrušit. Kraje by tak odevzdávaly zprávu pouze za sebe a své podřízené organizace.

Ministerstvo financí v prosinci 2018 vydalo novelu prováděcí vyhlášky k zákonu o finanční kontrole, která zásadně zjednodušuje strukturu a rozsah vykazování zpráv o výsledcích finančních kontrol. Novela vyhlášky například odstraňuje povinnost zpracovávat textovou část zprávy i rozsáhlé tabulkové přílohy. Zaměstnanci Ministerstva financí spravují informační systém a již dnes poskytují metodickou pomoc při zpracování zpráv všem orgánům veřejné správy, včetně krajů a obcí.

„Argument senátorů, že kraje ztratí důležité informace o obcích, je neopodstatněný. V případě, že kraj bude mít zájem o informace, které jsou předmětem vykazovací povinnosti obcí, Ministerstvo financí mu je poskytne. To lze snadno zajistit zpřístupněním informačního systému. Kraje i Svaz měst a obcí toto řešení nerozporují,“ vysvětluje náměstek ministryně financí pro Finanční řízení a audit Tomáš Vyhnánek.

Novela zákona byla předložena z důvodu transpozice evropské směrnice o rozpočtových rámcích. Většina směrnice již byla implementována, a to prostřednictvím zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a vyhláškou o podmínkách sestavení účetních výkazů za ČR. Novela zákona o finanční kontrole je tak posledním článkem pro úplnou transpozici směrnice o rozpočtových rámcích členských států. Termín pro implementaci evropské směrnice již uplynul a v současné době je proti České republice vedeno správní řízení, na jehož základě může být uložena peněžitá sankce. Z tohoto důvodu je nutné, aby byl zákon schválen v co nejkratší době.

Předloha usnadňuje kontrolu hospodaření ve všech organizacích veřejného sektoru. Novela rozšiřuje okruh orgánů veřejné správy, na které dopadá zákon o finanční kontrole. Nově budou kontrole hospodaření podléhat také dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace dobrovolného svazku obcí a státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Ministerstvo financí bude moci lépe zhodnotit účinnost zavedeného systému finanční kontroly u jednotlivých subjektů a získá lepší přehled o hospodaření celého veřejného sektoru.