Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech. Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo se schodkem ve výši 7,8 mld. Kč (ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 23,7 mld. Kč).

Příjmy státního rozpočtu

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostlo o 25,6 mld. Kč, tj. o 7,9 %. Meziročně byly ovšem celkové příjmy rozpočtu nižší o 20,3 mld. Kč, tj. o 4,8 %, vlivem nižších prostředků z rozpočtu EU a FM.

Inkaso DPH ve výši 85,4 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 7,9 mld. Kč, tj. o 10,1 %. Od 1. 1. 2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 2,1 mld. Kč). Objektivnější srovnání tak dává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, které vykázalo meziroční růst o 12,0 mld. Kč, tj. o 10,9 %, což je o 5 p. b. více než předpokládal rozpočet na rok 2017 proti inkasu roku 2016.

Inkaso DPH by v roce 2017 mělo být pozitivně ovlivněno promítnutím dopadů opatření, která byla zavedena v roce 2016 – jedná se o zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb (EET), do které se od prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod. Výraznější celoroční rozpočtový dopad lze očekávat od druhé fáze EET. Meziroční nárůst inkasa DPH za leden až duben indikuje efektivitu zavedených opatření v boji proti daňovým únikům.

Naopak negativně se na inkasu projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % v souvislosti se zavedením EET. Od začátku měsíce března také došlo ke snížení sazby DPH z 15 % na 10 % u novin a časopisů. Meziroční nárůst inkasa snižovalo i to, že Finanční správa zadržovala meziročně nižší částku sporných nadměrných odpočtů DPH.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 47,0 mld. Kč, což je o 0,4 mld. Kč, tj. o 0,8 %, více než ve stejném období roku 2016.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů dosáhlo ve sledovaném období výše 24,6 mld. Kč, při meziročním růstu o 1,1 mld. Kč, tj. o 4,5 %. Rozpočet této daně počítá s poklesem oproti skutečnosti roku 2016 o 0,5 % zejména z důvodu zavedení tzv. zelené nafty i pro živočišnou prvovýrobu (je možné žádat o vrácení daně zpětně i za rok 2016). Dopad tohoto opatření na SR v roce 2017 je očekáván ve výši -1,7 mld. Kč a začne se v inkasu daně postupně projevovat od příštího měsíce.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 16,8 mld. Kč, což je meziročně o 0,9 mld. Kč, tj. o 4,9 %, méně. Tento meziroční pokles je způsoben zejména vracením spotřební daně za staré krabičky, které bylo nutno zlikvidovat v důsledku zavedení nové výše sazby daně a nového kombinovaného zdravotního varování. Výše rozpočtu této daně na rok 2017 je o 2,4 % nad úrovní inkasa roku 2016 a její očekávaný vzestup je způsoben zejména zvýšením sazeb spotřební daně z tabákových výrobků od 1.1.2017. Bude však patrně utlumen očekávanými negativními rozpočtovými dopady souvisejícími s přijetím protikuřáckého zákona.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při meziročním růstu o 3,3 mld. Kč, tj. o 11,3 %, dosáhlo výše 32,2 mld. Kč. Meziroční růst inkasa je dán především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře v roce 2017. Vyšší meziroční nárůst inkasa ovlivňuje také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tis. Kč (vyšší podíl zaměstnanců na úkor dohod o provedení práce), a nepřímo i zavedením EET. Negativní dopad na výši inkasa má v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání dosáhlo stejně jako na konci dubna 2016 záporné hodnoty, která souvisí především s ročním zúčtováním záloh na základě podání daňových přiznání. I přes zápornou hodnotu inkasa je dosažený výsledek na úrovni veřejných rozpočtů meziročně o 1,3 mld. Kč příznivější. Zásadní pozitivní změnou z pohledu státního rozpočtu je úprava rozpočtového určení daní, která od 1. ledna 2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu této daně o 30 procentních bodů, a to ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso má zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které bylo účinné od roku 2016 a s ohledem na splatnost daně se projevuje až v inkasu tohoto roku (očekávaný dopad byl ve výši cca -0,2 mld. Kč).

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,3 mld. Kč zatím dosáhlo 3,0 mld. Kč, má v roce 2017 zásadní vliv zejména legislativní změna související s osvobozením daně u výsluhového nároku ozbrojených složek (předpokládaný dopad ve výši cca -0,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 4 měsíce roku 27,5 mld. Kč, tj. 24,1 % rozpočtu. V prvních měsících roku bývá u DPPO obvyklé nižší plnění, což souvisí s možností podání daňového přiznání na konci pololetí, kdy většina významných poplatníků využívá služby daňových poradců s odkladem podání přiznání. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 2,6 mld. Kč, tj. o 10,4 %, což dokumentuje pokračující dynamiku ekonomiky a dobré výsledky hospodaření firem. V roce 2017 je rozpočet této daně o 2,7 % vyšší než inkaso roku 2016. V rozpočtu je zohledněno zavedení rezolučních fondů ve finančním sektoru (dopad na úrovni státního rozpočtu očekáván ve výši -0,4 mld. Kč). Inkaso této daně v roce 2017 neovlivňují žádné další výraznější legislativní změny a pozitivní dopady EET se projeví v souvislosti se splatností daně až v příštím roce.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhly 3,8 mld. Kč, se v roce 2017 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 9,9 mld. Kč, tj. o 7,1 %, dosáhly 149,1 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,5 % proti skutečnosti 2016. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2017 o 4,9 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak především růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 56,4 mld. Kč (meziroční pokles o 46,0 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU a FM. Ty dosáhly 34,9 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2016 nižší o 51,4 mld. Kč, což je dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013. V průběhu dubna byl v souladu se zákonem o zrušení Fondu národního majetku uskutečněn převod 5,8 mld. Kč z privatizačního účtu do příjmů kapitoly VPS. Tyto prostředky jsou určeny na kompenzaci deficitu důchodového systému.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 401,0 mld. Kč čerpané ke konci dubna 2017 byly o 3,9 mld. Kč, tj. o 1,0 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2016 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,3 %. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 20,7 mld. Kč, na což působily nejvíce vyšší sociální dávky o 7,7 mld. Kč a vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 3,6 mld. Kč (zejména vliv vyšších platů ve školství). Naopak kapitálové výdaje zatím vykazují nižší čerpání o 16,7 mld. Kč. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 24,6 mld. Kč, což je o 11,4 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 mld. Kč, což představuje o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 %). K 30.4.2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 176,7 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 7,7 mld. Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 6,4 mld. Kč, tj. o 4,9 %.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 46,4 mld. Kč a meziročně vzrostly o 3,6 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 33,5 mld. Kč. Šlo o 2 zálohy regionálnímu školství na první čtyři měsíce roku ve výši 31,0 mld. Kč (v dubnu 2016 to bylo 28,5 mld. Kč) a 2 čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 2,5 mld. Kč (v dubnu 2016 to bylo 2,2 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 21,9 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 1,0 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 % vycházel ze zvýšení plateb z 870 Kč na 920 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2017.

V dubnu také došlo k platbě příspěvku státu na stavební spoření ve výši 3,9 mld. Kč, což znamená čerpání rozpočtu na 84,6 % a meziroční pokles o 0,2 mld. Kč. Maximální výše státní podpory stavebního spoření vyplácená za rok 2016 zůstala na úrovni 2 000 Kč ročně.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 9,6 mld. Kč, což je o 16,7 mld. Kč méně než ve stejném období minulého roku. Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2016 o 19,6 mld. Kč, tj. o 23,3 %. Meziroční pokles výrazně ovlivňuje fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007-2013, zatímco v tomto roce probíhá financování společných programů EU a ČR již prakticky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014-2020. Za leden až duben 2016 dosáhly kapitálové výdaje financované prostřednictvím společných programů EU a ČR z programového období 2014-2020 jen 2,4 mld. Kč, v průběhu stejného období roku 2017 to bylo 4,6 mld. Kč.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna 2017 přebytkem ve výši 6,3 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2016 přebytek nižší o 24,2 mld. Kč. Na meziroční srovnání působí negativně zejména toky EU a FM prostředků (na příjmové i výdajové straně), které měly v prvních 4 měsících roku 2017 na hospodaření státního rozpočtu kladný vliv ve výši 14,1 mld. Kč (tj. příjmy z EU a FM byly vyšší než výdaje, které mají být kryty právě EU/FM příjmy), zatímco ve stejném období roku 2016 to bylo 54,3 mld. Kč, tj. o 40,2 mld. Kč více.

Hospodaření rozpočtu v samotném dubnu skončilo přebytkem 1,6 mld. Kč (v dubnu 2016 schodkem ve výši 13,1 mld. Kč), když příjmy činily 99,7 mld. Kč (v dubnu 2016 to bylo 85,7 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 98,1 mld. Kč (v dubnu 2016 to bylo 98,8 mld. Kč). Na vyšší příjmy v samotném dubnu o 14,0 mld. Kč mělo vliv o 3,9 mld. Kč vyšší inkaso DPH, dále o 2,6 mld. Kč vyšší inkaso pojistného na sociální zabezpečení a zejména převod 5,8 mld. Kč z privatizačního účtu do příjmů kapitoly VPS.

Podrobnější výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až duben 2017 jsou patrny z tabulkové přílohy: