Pro predikci v roce 2015 platí, že je ekonomika podporována řadou jednorázových faktorů. Jedná se především o investiční i neinvestiční projekty spolufinancované Evropskou unií ještě z minulého programového období (2007–2013), které je možno využít pouze do konce tohoto roku. Dalším pozitivním faktorem je fiskální stimulace (zavedení druhé snížené sazby DPH 10 %, slevy na dani z příjmů z fyzických osob, zvýšení starobních důchodů, platy ve státní správě). V neposlední řadě pak k ekonomickému růstu přispívají nízké ceny ropy.

Silný růst ekonomiky v 1. pololetí, intenzivnější než očekávané dočerpávání prostředků z fondů EU a pozitivní vyhlídky na zbývající část roku vedou ke zvýšení predik­ce reálného růstu HDP pro rok 2015 z 3,9 % na 4,5 %. Ekonomický růst by měl být tažen výhradně domácí poptávkou, zahraniční obchod by měl naopak růst HDP mírně tlumit.

Prognóza nominálního růstu HDP se zvyšuje jen mírně ze 4,9 % na 5,2 %.

V roce 2016 by měly výše uvedené jednorázové pozitivní faktory odeznít. Ukončení financování projektů z minulého pro­gramového období a pomalejší náběh čerpání z nové finanční perspektivy 2014–2020 zpomalí růst investic. Fiskální politika by měla být orientovaná na snižování deficitu vládního sektoru. Ačkoliv by světové ceny paliv měly zůstat na nízké úrovni, v meziročním srov­nání lze již očekávat jejich mírné zvýšení. Ekonomický růst by tak měl odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Očekávaný dobrý stav ekonomiky přesto vede k mírnému zvý­šení predikce růstu reálného HDP z 2,5 % na 2,7 %.

Lepší reálný vývoj hospodářství se však pravděpodobně nepro­jeví v úrovni nominálního HDP, neboť predikce spotřebitelské inflace pro roky 2015 a 2016 byla snížena a směnné relace v zahraničním obchodu se mírně zhoršují. Očekáváme tudíž nižší růst deflátoru HDP a nominálního HDP. Predikci vývoje nejdůle­žitějších daňových základen (nominálního objemu mezd a platů a nominální spotřeby domácností) však prakticky neměníme, tudíž vliv na očekávaný výběr daní oproti návrhu státního rozpočtu by měl být minimální.

Rizika predikce považujeme za vychýlená směrem dolů, a to zejména kvůli rizikům ve vnějším prostředí. Jedná se hlavně o nejistoty spjaté se zpomalováním čínské ekonomiky, načasováním zvyšování měnově-politických sazeb v USA a dalším vývojem v kauze týkající se manipulací s měřením emisí u dieselových motorů vozů koncernu Volkswagen. Další nepříznivý faktor pak představují geopolitická rizika. Nestabilita na Blízkém východě a v severní Africe může ovlivnit vývoj na trzích s ropou a zemním plynem, eskalace konfliktů v této oblasti navíc vyvolala vážnou migrační krizi. Makroekonomické dopady výše uvedených rizik však není vzhledem k nejasné situaci možné kvantifikovat.

Zdroj dat: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration, vlastní propočty.