Projekt podporuje také ČR. Podle náměstka ministryně obrany Daniela Blažkovce „je to krok správnou cestou“. Třístupňový přístup, který Rada EU podpořila v březnu, má urychlit dodávky a společný nákup s cílem získat pro Ukrajinu během jednoho roku jeden milion kusů munice.

Dělostřelecké náboje ráže 155 mm a raketové střely členské státy Unie dodají Ukrajině z vlastních skladů či nakoupí od evropského obranného průmyslu. Nařízení ASAP si pak dává za cíl mj. navýšit produkci evropských zbrojařů tak, aby byli schopni vyrábět požadovanou munici a rakety ve větších objemech.

Podle náměstka Daniela Blažkovce, který v Bruselu zastupoval ministryni obrany, jde o krok správným směrem. „Tempo naší pomoci se musí zrychlit a český obranný průmysl je připraven přispět svým dílem,“ potvrdil.

Právě poslední, třetí pilíř, unijního projektu vznikl, aby společné úsilí obranného průmyslu a unijních členů podpořil. Vyčleněných 500 milionů eur má finančně povzbudit výrobní kapacity, zejména formou grantů pro výrobce, a tím rozšířit a zrychlit výrobu munice a raket. Členské státy rovněž jednají o možnostech identifikovat a monitorovat dostupnost surových materiálů, potřebných k jejich výrobě, a v neposlední řadě o pravidlech, aby tyto specifické produkty byly v případě potřeby včas k dispozici a dlouhodobě dostupné.

„Pokud bude nařízení ASAP provedeno správně, má skutečný potenciál podpořit náš obranný průmysl tak, jak potřebuje,“ zdůraznil Daniel Blažkovec. Výrobě tohoto typu munice se věnují i některé firmy v ČR.

V ČR už se vycvičilo na 1800 vojáků

Unijní ministři obrany mluvili také o misi EUMAM UA, která zajišťuje přípravu ukrajinských vojáků na území členských států. Jedním z nich je také Česká republika, která na začátku května ukončila třetí výcvikový cyklus. Celkem už se u nás vycvičilo více než 1800 vojáků, což je zhruba polovina z celkové ambice ČR vycvičit až 4000 vojáků do konce roku 2023. Dohromady si pak členské státy včetně ČR pod záštitou mise EUMAM UA vytýčily připravit společnými silami 30 tisíc vojáků do konce roku. EU momentálně na základě vstupů od zúčastněných států vypracovává plánované vyhodnocení mise s cílem reflektovat poznatky a případně dále zefektivnit její fungování. Dosavadní závěry opětovně podtrhují její strategický význam v podpoře Ukrajiny bránit se proti ruské agresi.

„S posledním výcvikovým cyklem paralelně běžely další aktivity, jako je příprava velitelů čet a rot. Snažíme se co nejflexibilněji odpovídat na potřeby Ukrajinců. ČR současně obsazuje dvě místa ve struktuře polského velitelství a do Polska na vyžádání vysílá odborné výcvikové mobilní týmy, složené z instruktorů specialistů a tlumočníků,“ sdělil Blažkovec.

Dění na Ukrajině ministři obrany diskutovali i ve formátu Řídícího výboru Evropské obranné agentury (EDA), kde se konkrétně zaměřovali na poznatky z války na Ukrajině mající vliv na rozvoj schopností členských států EU.

Pracovní oběd poté proběhl za účasti generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, s nímž se ministři pobavili o rozvoji další EU-NATO spolupráce, a to především v operačních doménách, jako je vesmír, kybernetika či moře. Oblast rozvoje další spolupráce EU s NATO je stejně jako další podpora Ukrajiny pro ČR klíčový a dlouhodobě ho prosazuje na všech relevantních jednáních, mj. také v souladu s prioritami, nastolenými již za českého předsednictví v Radě EU.