Jejím hlavním cílem je změna struktury stavební správy, při zachování všech stavebních úřadů, které splňují alespoň jedno z kritérií daných studií Ministerstva vnitra.  Konečný počet stavebních úřadů vznikl ve spolupráci nejen Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva vnitra, ale především se zástupci samospráv. Změna struktury stavební správy představuje zejména redukci jedno až dvouhlavých stavebních úřadů, kde není možná zastupitelnost. Každý občan přitom bude mít stavební úřad v maximální dojezdové vzdálenosti 35 km. Redukce stavebních úřadů je (vyjádřeno v číslech) přesun pouze 14 % agendy vykonávané všemi stavebními úřady v České republice a z hlediska obyvatel má přímý dopad na pro 10 % obyvatel. To znamená, že se pro 90 % obyvatel ČR nic nemění, ostatní jen změní budovu stavebního úřadu, do které zavítají. Novela zároveň ušetří 4 miliardy ročně už jen proto, že nevznikne původní záměr nové soustavy stavebních úřadů a navíc přinese ročně do ekonomiky 7 miliard korun.

„Dlouho jsme jednali o různých možnostech, jak se k současné nepružné stavební správě postavit. Pro nás je nejdůležitější, aby se zachovala dostupnost stavebních úřadů pro všechny občany. My redukujeme opravdu pouze jedno a dvouhlavé stavební úřady, kde není možná zastupitelnost, čímž se v případě nemoci či ošetřovného automaticky stavební řízení zastaví, respektive klidně o několik týdnů protáhne. Lidé budou mít maximální dojezdovou vzdálenost na stavební úřad 35 km, takže každý úřad bude přesně obeznámen s problematikou dané lokality. Navíc dojde k digitalizaci, tedy kdo nebude chtít, na úřad už nebude muset vůbec chodit. Občané budou moci podat žádost třeba i o víkendu elektronicky,” říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a dodává: “Vycházíme ze studie Ministerstva vnitra, která jasně definuje parametry. Tyto parametry zahrnují počet úředníků úřadu, počet provedených úkonů stavebních úřadů a dostupnost stavebního úřadu pro občany formou skutečné dopravní dostupnosti nikoliv vzdálenosti vzdušnou čarou, přičemž pro zachování stavebního úřadu stačilo pouze splnění jediného tohoto parametru. Na základě tohoto klíče připravilo Ministerstvo vnitra seznam stavebních úřadů, který společně s Ministerstvem pro místní rozvoj projednalo se zástupci samospráv. Po odsouhlasení tohoto návrhu byla struktura stavební správy vnořena do novely nového stavebního zákona. Tímto vládním návrhem plníme programové prohlášení vlády.“

Původní návrh stavebního zákona počítal pouze se 14 krajskými stavebními úřady, které mohly v území zřizovat pobočky. Současný stav, kdy v České republice máme více jak 690 stavebních úřadů, není udržitelná. Mnoho z těchto úřadů jsou tzv. jedno a dvouhlavé, tedy příslušnou agendu vykonávají 1-2 úřední osoby. Novelou se usnadní i metodické řízení a sjednocování praxe, po čemž všichni dlouho volají a v 690 úřadech to dost dobře nejde. Nový stavební zákon navíc není jen technická změna. Nese s sebou velké nároky, nejen na pravidelné školení úředníků, ale třeba i na techniku, na vybavení. Pro ty úplně nejmenší obce by vlastní stavební úřad představoval poměrně značnou zátěž, časovou i finanční.