Pozitivním trendem je situace v Evropském parlamentu, kde s každými volbami počet europoslankyň stoupá a v současném - devátém funkčním období je historicky nejvyšší. A jak je to se ženami, které nejsou v médiích vidět, ale i díky jejich práci se daří České republice naplňovat priority současného předsednictví v Radě EU?  V průběhu předsednictví vám představíme formou medailonku každý měsíc jednu z nich, která také odpoví na stejné anketní otázky. Tou poslední z nich je vedoucí Oddělení pro komunikaci předsednictví ČR v Radě EU na Úřadu vlády ČR Eva Húsková, která sérii předsednických medailonků uzavírá. 

Eva Húsková se ke své práci vedoucí Oddělení pro komunikaci předsednictví ČR v Radě EU na Úřadu vlády ČR dostala na jaře 2021, kdy samotné oddělení vzniklo. Před svým nástupem do předsednického odboru působila na Tuniském velvyslanectví v Praze, a také se věnovala výzkumu v oblasti strategické komunikace.

V současnosti má na starost řízení čtrnáctičlenného týmu, který se podílel na přípravách politických priorit a programu českého předsednictví, dále také na organizaci kulturních akcí v České republice a v Bruselu. V neposlední řadě mělo oddělení na starost komunikační aspekty předsednictví, jako například mediální kampaň a mediální pokrytí, online komunikaci včetně správy sociálních sítí a webu, práci s novináři a PR, offline kampaň a aktivity pro veřejnost. Její tým byl tudíž zodpovědný nejen za komunikaci předsednictví doma, ale i propagaci České republiky v zahraničí.

Kromě zmiňovaných aktivit měla Eva na starost koordinaci předsednické komunikace všech resortů a přípravu vládních materiálů ke komunikačním aspektům předsednictví. Co se týká skloubení pracovního a rodinného života, v současnosti je pro Evu prioritou úspěšný výkon českého předsednictví a rozvoj v akademické sféře prostřednictvím doktorského studia.

Anketní otázky:

1. Pracujete ve své odborné práci s genderovou perspektivou? Zaměřujete se také na podporu rovnosti žen a mužů jako jedné z hodnotu EU?

V rámci našeho oddělení se věnujeme široké paletě různých aktivit včetně této, i když gendrová problematika jako taková není explicitně centrem našich každodenních úkolů. Co se týče samotného týmu, v současnosti v něm převažují ženy, ale gender v rámci selekce nehrál žádnou roli. Vzhledem k širokému zaměření týmu, což zahrnuje od PR, marketingu, grafiky, tiskových aktivit, vytváření audio-vizuálního obsahu, digitální i offline komunikaci až po obsahovou politiku či kulturní aktivity, jsme na začátku hledali různé profily, které by alespoň částečně propojovala znalost evropské politiky. Moje oddělení proto reflektuje různorodost talentů, zkušeností a schopností bez ohledu na gender. Na druhou stranu mám ale pocit, že ve společnosti asi ještě pořád převládá myšlenka, že ke komunikaci a kultuře spíše inklinují ženy.
Zároveň také musím zmínit, že jsme se v oddělení věnovali i formování obsahových a politických priorit našeho předsednictví, mezi které patřily i gendrové otázky. Jen nedávno se České republice povedlo dojednat předběžnou dohodu s Evropským parlamentem o pravidlech týkajících se transparentnosti odměňování, nebo vyjednat legislativu k zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech společností, za co také vděčíme našim diplomatům v Bruselu.

2. Co pro Vás osobně rovnost žen a mužů znamená?

Rovnost žen a mužů pro mě znamená rovnost příležitostí, přístupu, chování i respektu. Ve svém pracovním životě aktivně prosazuji názor, že nezáleží na věku, nebo gendru - oceňuji schopnosti, vědomosti, slušnost a lidskost. V mojí realitě není gender rozhodujícím faktorem, ani aspektem, nad kterým bych se vůbec primárně pozastavovala. Mohu s klidným svědomím říct, že jsem se téměř nikdy nesetkala s hodnocením efektivity svého výkonu na základě gendru. Což bych si ale moc přála, a kde si myslím, že jako společnost musíme ujít ještě velký kus cesty, je odstranění gendrových mispercepcí spojených s leadershipem a stylem vedení.

3. Je pro Vás tématem slaďování pracovního s rodinným životem? Pokud ano, jak jej řešíte? Máte pocit, že je to téma také pro Vaše kolegy muže?

Dovolím si přeformulovat otázku z rodinného na soukromý život. Často se v našem oboru stírají hranice mezi prací a soukromím, protože naše vysoké pracovní vytížení vyžaduje práci dlouho do večera, o víkendu, nebo během svátků. Myslím si, že je to téma i pro kolegy muže, protože každý z nás se chce věnovat rodině, přátelům i sobě. V mém okolí už mám páry, které například rodičovskou dovolenou řeší takzvaně "na střídačku" právě s úmyslem vyvážit otázku kariéry a péče o rodinu. Nebo se rozhodnou racionálně s ohledem na to, co je pro rodinu ekonomicky výhodnější. I v našem Odboru pro předsednictví máme kolegy - muže i ženy, kteří mají malé děti a snažíme se jim všem vyjít maximálně vstříc - co se týče časové flexibility, rozdělení agend i dalších kroků. Konkrétně ve svém případě využívám slaďování pracovního a osobního života ne z důvodu rodinných závazků, ale z důvodu prezenčního studia doktorátu. Otevřeně jsem o tom se svým vedením ještě před nástupem na doktorát mluvila, a domluvili jsme se na akceptovatelné variantě, která mi dovoluje plnit si svoje pracovní závazky a zároveň studovat.