„Pokud víme o novém člověku v terénu, je nutné být rychlý,“ upozorňuje Jiří Pitaš, ředitel SKP-CENTRUM, které spolupracovalo na provozu jedné z pěti ordinací praktického lékaře speciálně vyškoleného pro práci s pacienty bez přístřeší. Propojení takto vyškolených a vybavených ordinací praktiků a partnerských sociálních služeb, konkrétně Naděje v Praze, Armády Spásy v Praze a Ostravě, Charity ČR v Olomouci a SKP-CENTRUM v Pardubicích, se ukázalo v projektu s názvem Zvýšení dostupnosti a vytvoření možností zdravotní péče pro osoby bez přístřeší jako klíčové.

Preventivní týmy složené ze sociálních pracovníků, všeobecné sestry a řidiče oslovovaly klienty přímo v terénu a motivovaly je k návštěvě ordinace pro lidi v nouzi. U lidí bez přístřeší se totiž potvrdilo, že mnohdy nedokážou odhadnout závažnost svého zdravotního stavu, případně se z různých důvodů obávají návštěvy lékaře a řeší až akutní potíže. Díky včasnému ošetření praktickým lékařem a pomoci při získání vhodných léků se pak mnohá onemocnění často povedlo léčit ambulantně, bez nutnosti nákladné hospitalizace.

Dalším vysledovaným pozitivním ekonomickým efektem bylo snížení počtu výjezdů ZZS v okolí ordinací. Ty jsou v případě pacientů bez přístřeší podle dat ÚZIS dražší měsíčně o 345,70 Kč na pacienta, přičemž podle oficiálních dat se v Česku nachází 23 800 lidí bez domova. „V síti běžných praktiků si tuto péči neumím představit. Nejen, že by nedokázali poskytnout hygienické zázemí a ošacení, ale nebyli by ani ochotni se o tuto skupinu postarat,“ chválí si spolupráci pracovník ZZS Olomouc.

Ještě větší úspora finančních prostředků, a to až v řádu miliard, by dle výzkumníků z evaluační firmy 4G eval s.r.o. nastala v případě zajištění návazné pobytové sociální služby se zdravotní péčí. Na lůžkách standardní a následné péče zůstávají pacienti bez přístřeší zbytečně dlouho – nemají kam jít a nejsou ve stavu, kdy by se mohli vrátit zpět na ulici. „Bylo by potřeba mnohem více zařízení sociálních služeb typu Přístav Armády spásy a pak zařízení pro přechodné “vyležení” stavů, které běžní pacienti řeší doma,“ uvedla sociálně-zdravotní pracovnice z Prahy. Sociální pracovníci opakovaně zdůrazňují potřebnost těchto služeb a nyní je zřejmé, že by tato lůžka znamenala i finanční úspory v systému.

Během sledovaného období 2020–2022 došlo k zajímavému efektu také v oblasti zlepšení stavu veřejného zdraví. V ordinacích pro lidi bez přístřeší byl vysledován zvýšený záchyt infekčních (žloutenka, TBC, černý kašel, chřipka) a parazitárních (svrab, vši) onemocnění a díky léčení v ordinacích bylo zabráněno šíření vybraných nemocí v populaci.

Výzkumníci mimo jiné doporučili založení obdobné ordinace v každém krajském městě, kde zatím zřízena není. Jak ukázal pilotní projekt v Pardubicích, někde by stačily dva dny provozu týdně, aby se situace zlepšila. Další doporučení bylo stabilizovat financování současných ordinací. Provoz ordinací byl před vstupem do projektu financován vícezdrojově s vysokou mírou závislosti na soukromých darech a nejistých dotacích měst či krajů.

Na základě dat zpracovaných ÚZIS a doporučení evaluace 4G eval s.r.o. iniciovalo Ministerstvo zdravotnictví jednání mezi managementem ordinací a zástupci zdravotních pojišťoven. Cílem jednání bylo nalezení systémového řešení financování primární zdravotní péče s ohledem na specificitu poskytované zdravotní péče (malhygiena, ebrieta, přítomnost parazitárních a kožních onemocnění, omrzliny, zanedbané chronické rány, apod). Na jednáních bylo na základě výstupních dat z projektu rozhodnuto o potřebě zajištění další udržitelnosti těchto ordinací a jejich podpoře z prostředků veřejného zdravotního pojištění jakožto jednoho ze zdrojů financování těchto ordinací. Zdravotní pojišťovny definovaly nové VZP-výkony: 99875 – (VZP) Ordinace pro osoby bez přístřeší – ošetření lékařem a 99876 – (VZP) Ordinace pro osoby bez přístřeší – ošetření všeobecnou sestrou pod odborností 999, jež vstupují v platnost od 1. 1. 2023 a mohou je využít jak současné ordinace, tak případně i nově vzniklé ordinace pečující o osoby bez přístřeší. Bonifikace zohledňuje zvýšenou náročnost ošetření pacientů s absencí bydlení a přispívá tak finanční udržitelnosti provozu ordinací.