Nejdůležitějším výsledkem jednání bylo schválení nařízení Úřadu evropského veřejného žalobce, který by měl vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. Českou delegaci vedl náměstek ministra spravedlnosti Petr Jäger.

Na Radě pro spravedlnost a vnitro za končícího maltského předsednictví ministři spravedlnosti završili téměř čtyřleté diskuse o návrhu na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Vzhledem k tomu, že se původně nepodařilo nalézt jednomyslnou shodu mezi všemi členskými státy, Úřad by měl být zřízen v režimu tzv. posílené spolupráce. K původní březnové iniciativě dvanácti členských států, mezi nimiž byla i Česká republika, se připojily další členské státy. V tuto chvíli tedy dvacet členských států (kromě České republiky též např. Německo, Francie, Španělsko, Lucembursko, Slovensko či nejnověji Rakousko a Itálie) počítá s vytvořením Úřadu, který by měl být nezávislým orgánem Evropské unie vybaveným pravomocí vyšetřovat a stíhat za určitých podmínek trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. Jak zaznělo z úst komisařky Jourové: „Jedná se o historický krok, který potvrzuje nesmlouvavý boj proti finančním podvodům v Evropské unii.“ Nyní se čeká na souhlas Evropského parlamentu, který je tomuto projektu rovněž pozitivně nakloněn.

Následně probíhala diskuse nad úpravou obchodování s digitálním obsahem v rámci EU. Týká se to např. nákupu hudby, filmů či elektronických knih na internetu. Předložený návrh směrnice by měl harmonizovat pravidla pro poskytování digitálního obsahu, zejména co dělat v případě, když to, co je poskytnuto, neodpovídá uzavřené smlouvě. Tato iniciativa by měla zvýšit důvěru spotřebitelů v Evropské unii v oblasti, která zatím není regulována. Česká republika se k návrhu staví sice pozitivně, nicméně s dojednaným textem není zcela spokojena. „Přestože se podařilo úspěšně vyřešit mnoho sporných pasáží, existují stále oblasti, o nichž bychom ještě měli vést diskusi. V některých oblastech postrádáme výstižné právní definice, aby právní jistota pro poskytovatele i pro spotřebitele zůstala na vysoké úrovni,“ uvedl k tomu náměstek Jäger.

Konečně ministři schválili dva další důležité návrhy. Jednak návrh směrnice, který by měl harmonizovat úpravu trestných činů praní peněz v Evropské unii, včetně sankcí, které mohou být uloženy, a jednak návrh nařízení o povinnostech na úseku ochrany osobních údajů pro orgány a instituce Evropské unie. Nařízení by mělo doplnit balíček předpisů na ochranu osobních údajů z r. 2016, které stanoví povinnosti pro orgány a soukromé osoby v členských státech.

Vedle toho byly diskutovány i některé klíčové aspekty návrhů aktuálně projednávaných pracovními orgány Rady. Ministři vytýčili vodítka pro další práce na přepracovaném návrhu z oblasti rodinného práva (nařízení Brusel IIa) a na návrhu směrnice, která by měla harmonizovat některé aspekty úpravy insolvenčního řízení v členských státech. Závěrečný blok diskusí byl věnován velmi aktuální a velmi komplikované otázce zefektivnění přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům. Ministři podpořili pokračování prací na praktických i legislativních opatřeních v této oblasti, např. vytvoření elektronické platformy pro urychlení předávání a vyřizování žádostí o přeshraniční zajištění elektronických důkazů mezi příslušnými orgány či zefektivnění přímé spolupráce orgánů činných v trestním řízení se zahraničními poskytovateli internetových služeb.