Cestující budou mít možnost si denně mezi 15. a 19. hodinou ve vestibulu metra A Můstek, výstup směr Václavské náměstí a metra B Můstek, výstup směr Jungmannovo náměstí, poslechnout rozhlasové hry, které netrvají déle než minutu až dvě. Vysílání bude probíhat až do úterý 20. listopadu.

„Minuta vás nezabije,“ říká Český rozhlas a zve cestující k poslechu miniaturních rozhlasových her kromě vysílání na patnácti svých stanicích také do metra. Cestující vystoupí na Můstku a budou mít pocit, že se ocitli uprostřed hovoru otce s dcerou, manželské hádky nebo vyjednávání o pokutě mezi policistou a poslancem, i tak totiž vypadají minutové hry.

„I když to někoho překvapí, do jedné až dvou minut se dá vtěsnat příběh ze života, komediální či hororová situace nebo zvukový experiment,“ říká dramaturgyně Kateřina Rathouská, která je autorkou projektu Minutových her vysílaných v Českém rozhlase.

Na rozhlasových vlnách i ve vestibulech metra se mohou posluchači těšit na známé herce, např. Jiřinu Jiráskovou, Oldřicha Kaisera, Hanu Maciuchovou, Ondřeje Vetchého, Davida Novotného nebo Janu Strykovou. Český rozhlas tak chce ve spolupráci s Dopravním podnikem přimět cestující zanechat typického spěchu a nabídnout malé kulturní zastavení.

„Oživení veřejného prostoru je současným trendem po celém světě, proto jsme velmi rádi přijali nabídku Českého rozhlasu na využití miniaturního formátu rozhlasových her. Vzhledem k rychlému pohybu cestujících v MHD je minutová hra přesně tím formátem, který má v takových prostorách šanci,“ říká Petr Malík, vedoucí Oddělení marketingu Dopravního podniku

Minutové hry představují nový formát rozhlasových her, které se vyznačují velmi krátkou stopáží v délce jedné až dvou minut. Český rozhlas jich v letošním roce natočil více než 100 a po celý říjen je vysílá na celkem patnácti svých stanicích. Od listopadu se stanou doménou stanice ČRo 3 – Vltava. Kdo nestihne vysílání nebo neprojíždí stanicí metra Můstek, může si vybrat z desítek her na webové stránce minutovehry.cz.

Ukázka minutové hry

Jindřich Šídlo: Motivační pohovor

Zatímco dcera (11) odpovídá po celou dobu vcelku nevzrušeně, ale ještě ne pubertálně otráveně, na otci (40) je vidět/slyšet vzrůstající neklid.   

Otec: Co děláš, Majdo?  
Dcera: Učím se, tati. Na přijímačky.   
Otec: A jak ti to jde? Hlavně ta matika, viď…
Dcera: Snad to pude.  
Otec: Hele, Majdo, já vim, že jsi asi nervózní, protože je strašně důležitý, jestli se na ten gympl teď dostaneš, nebo ne, ale víš co – nebuď. Nikdo se nebude zlobit, když tě nevezmou. 
Dcera: Já vim, tati.  
Otec: Ono by tě to teda asi hrozně mrzelo, kdyby to nevyšlo, ale to se prostě nedá nic dělat.
Dcera: Já vim.
Otec: Ona to taky není žádná legrace, že jo, protože když se nedostaneš, zůstaneš ve škole s hloupějšíma dětma, který tě budou zdržovat.
Dcera: Hm.  
Otec: Nechápu, proč se tváříš, jako kdyby ti to bylo jedno. Je to prostě důležitý.
Dcera: Já vim.  
Otec: No zjevně nevíš. Protože to by ses netvářila takhle otráveně, úplně bez zájmu a něco bys pro to dělala, třeba se učila.  
Dcera: Já se učim, tati.  
Otec: Hlavně se nenech znervóznit, to bys mohla dělat chyby. Víš, že máš jen jeden pokus.
Dcera: Já vim, tati.  
Otec: Tak jo. Hlavně nebuď nervózní.