Konkrétně se jednalo o ověřování výsledků žáků pátých a devátých tříd, pilotní projekt jednotné přijímací zkoušky na střední školy ukončené maturitní zkouškou1 či společnou část maturitní zkoušky. Tyto nástroje mají poskytovat zpětnou vazbu o dosažené úrovni vzdělání žáků, potažmo kvalitě škol a vzdělávacího systému na úrovni středních a základních škol, na který MŠMT ročně vynakládá zhruba 80 miliard korun. Za nástroje hodnocení kvality vzdělávání MŠMT zaplatilo mezi roky 2011 až 2016 téměř 1,2 miliardy korun.

Kontrola ukázala, že tyto nástroje nepřispěly ke zvýšení kvality vzdělávání v České republice. MŠMT, školy, ani rodiče nemají k dispozici zpětnou vazbu o úrovni vzdělání žáků, kvalitě škol ani vzdělávacího systému, a to zejména na úrovni základních škol. Ta je přitom pro zlepšení výsledků žáků a zvýšení kvality vzdělávání podstatná.

Jedním z těchto nástrojů mělo být od roku 2013 každoroční celoplošné ověřování výsledků žáků pátých a devátých tříd základních škol. MŠMT, školy i rodiče by získali informace o tom, nakolik žáci dosahují požadovaných znalostí. MŠMT toto celoplošné ověřování ale nezavedlo, rozhodlo jen o ověřování výsledků na vzorku žáků, a to pouze jednou za čtyři roky. Ani to ale do konce kontroly neproběhlo. Srovnatelné informace o úrovni žáků tak chybí. ČŠI přitom hlavně pro toto ověřování vytvořila informační systém za 116 milionů korun, který měl umožnit testovat žáky elektronicky.

Na úrovni středoškolského vzdělávání MŠMT zavedlo od školního roku 2010/2011 společnou část maturitní zkoušky, která slouží také pro hodnocení kvality vzdělávání. Nejpozději v roce 2014 měla být v jejím rámci zavedena povinná zkouška z matematiky pro vybrané obory. Ta ale bude součástí společné části maturit až ve školním roce 2020/2021. Resort také opakovaně přesouval hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury mezi školami a CZVV, což negativně ovlivnilo srovnatelnost a objektivnost výsledků společné části maturitní zkoušky. V neposlední řadě také výsledky maturitních zkoušek plošně nezohledňují vysoké školy při přijímacím řízení, což byla jedna z věcí, kterých se mělo jejich zavedením dosáhnout.

Kontroloři se také zabývali nastavením systému financování základních a středních škol. Ten vychází v současnosti z počtu žáků na dané škole a nezohledňuje kvalitu poskytovaného vzdělávání jednotlivými školami. Systém tak školy nemotivuje, aby kvalitu poskytovaného vzdělávání zvyšovaly. MŠMT připravilo změnu systému financování, která by měla být účinná od školního roku 2018/2019. Klíčovým faktorem při rozdělování peněz školám bude počet odučených hodin na dané škole, což o kvalitě vzdělání nijak nevypovídá. MŠMT má do roku 2020 změnit systém financování tak, aby při rozdělování peněz zohledňoval kvalitu poskytovaného vzdělávání na jednotlivých školách.

1] Jednotné přijímací zkoušky na střední školy ukončené maturitní zkouškou budou žáci skládat ještě ve školním roce 2016/2017.