Projekt obnovy státního zámku Slatiňany s názvem „Slatiňany – šlechtická škola v přírodě“ byl zahájen v roce 2017. V rámci projektu byla obnovena fasáda, okna a dveře zámecké budovy, místnosti v přízemí východního křídla pro víceúčelové využití, prvky zahradní architektury či venkovní lodžie, která byla zbouraná v 50. letech minulého století a nyní podle dochované fotodokumentace rekonstruována. Obnoveno bylo rovněž dětské hospodářství – unikátní soubor roubenek určených pro výchovu a vzdělávání šlechtických dětí. V rámci revitalizace zámeckého parku bylo vysazeno 300 stromů, navrácena původní zničená historická kompozice a obnoven jižní parter se záhony. Slavnostního zakončení obnovy se účastnil i ministr kultury Lubomír Zaorálek a generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.

„Obnova zámku Slatiňany je prvním dokončeným projektem IROP financovaným z prostředků EU, v rámci kterého byla obnovena památka v naší správě. Myslím, že výsledek je dobrým dokladem toho, že NPÚ umí evropské prostředky využívat skutečně efektivně. V současné době běží v rámci IROP projekty obnovy památek v souhrnu za téměř 1,5 miliardy korun a já věřím, že se všechny podaří dokončit tak úspěšně, jako právě obnovu této národní kulturní památky,“ uvedla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Na průběh obnovy se můžete sami podívat ve videu.

O historii zámku Slatiňany

Původně gotická tvrz z 13. století několikrát změnila svoji podobu, nejprve v renesanční, později v barokní zámek. Největšího rozkvětu však dosáhly Slatiňany za Auerspergů v letech 1746–1942. Pro pět generací této knížecí rodiny představovaly Slatiňany místo vhodné k odpočinku, relaxaci a šlechtickým kratochvílím, zejména spojených s koňmi, ať to byl lov či později dostihy. Slatiňanský zámek tak vedle městských paláců, reprezentativního zámku ve Žlebech či statků v Rakousku nebo Itálii plnil funkci venkovského rodinného a loveckého sídla.

Po vymření rodiny Auerspergů zdědil Slatiňany Karel Trauttmansdorff, kterému byl zámek zabaven v roce 1945. Zámek byl nakonec přes různé peripetie zpřístupněn návštěvníkům jako hipologické muzeum. Po stavební stránce stály Slatiňany v poválečném období stranou většího zájmu i investic, některé části zámecké budovy byly dokonce zbourány. V roce 2001 se Slatiňany dočkaly prohlášení za národní kulturní památku, navíc jako součást krajinné památkové zóny, která podtrhuje důležitost krajinných úprav prováděných zdejšími majiteli.