V příštím roce oslaví Národní galerie v Praze 220 let od svého založení. Poprvé bude v Praze vystavovat jeden z nejslavnějších umělců současnosti, čínský konceptualista Aj Wej-wej. Rok 2016 bude také ve znamení 700. výročí narození Karla IV., který se stane hlavní postavou rozsáhlého česko-německého výstavního projektu. Dalším projektem připomene v příštím roce Národní galerie 30. výročí založení sbírky architektury, bude hostit výstavu francouzského kultovního malíře Henri Rousseaua a představí i díla renesančního malířského génia Lucase Cranacha st. Nadto bude zpřístupněn oživený areál středověkého Kláštera sv. Anežky České se sochařským parkem a palác Kinských s novou dramaturgií atraktivních krátkodobých výstav.

Dějiny Národní galerie v Praze se začaly psát 5. února 1796, kdy se skupina složená z patrioticky zaměřené šlechty a osvíceného měšťanstva rozhodla pozvednout upadlý umělecký vkus domácí veřejnosti a založila Obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění. Její počátky byly skromné – od šlechtických výpůjček se jen pozvolna přecházelo k zisku děl prostřednictvím nákupů a darů. V roce 1918 se Obrazárna proměnila v ústřední uměleckou sbírku nového státu. Zanícení a velkorysost zakladatelů Obrazárny, mecenášství i kulturní politika nově vzniklého státu, který mj. v roce 1923 nakoupil legendární díla tzv. francouzské sbírky, zásadním způsobem přispěly ke vzniku moderní a odborně spravované galerie.

Řada muzeí odvozuje svůj původ od daru či aktu štědrosti a šlechetnosti a nejinak je tomu i v případě Národní galerie v Praze. Rokem 220. výročí jejího založení budou proto rezonovat právě témata darování, filantropie, podpory současného umění, ale také téma dialogu a kultivace vztahu mezi veřejným a soukromým sektorem.

„Oslava významného výročí Národní galerie není pouze oslavou historického okamžiku, ale především připomenutím výjimečného odkazu našich předchůdců a zároveň předznamenáním dalšího rozvoje muzea umění 21. století. Československý stát v roce 1923 učinil z dnešního pohledu nesmírně strategické rozhodnutí – nejenže hodnota děl tzv. francouzské sbírky z původních 5 milionů korun mnohonásobně vzrostla, ale nákupem vzrostla především historicko-kulturní hodnota sbírky Národní galerie jako takové. Stejně jako hledalo prvorepublikové Československo vzory ve Francii, měla by dnešní Národní galerie hledat vzory v předních zahraničních institucích vizuální kultury. Galerie by měla stimulovat zájem o poznání, inspirovat a rozvíjet kreativitu jednotlivců i celé společnosti. Prostředkem k tomu jsou jak umělecké sbírky, tak krátkodobé výstavní projekty, které umožňují zprostředkovat umělecké zážitky překračující hranice. S významným výročím, které Národní galerie příští rok oslaví, chceme veřejnosti připomenout nejen její význam, ale také ukázat, kam chceme, aby dále směřovala,“ říká generální ředitel Jiří Fajt.

Cíle a výsledky roku 2015

V roce 2015 prošla Národní galerie zásadní proměnou, spočívající v přijetí Koncepce rozvoje Národní galerie na léta 2015–2020 představenou v červnu generálním ředitelem Jiřím Fajtem. Rok 2015 se nesl ve znamení organizačních změn, s přijetím koncepce byla započata implementace nové organizační struktury. Tým Národní galerie posílila Milena Kalinovska z Washingtonu, která od 1. října vede Sbírku moderního a současného umění a od 1. prosince také Sbírku umění 19. století. Veřejnosti byl představen Marius Winzeler, švýcarský historik umění dlouhodobě působící v Německu, který od 1. ledna 2016 povede Sbírku starého umění.

Jedním z hlavních cílů Národní galerie bylo v roce 2015 zvýšení návštěvnosti Veletržního paláce a jeho otevření se především mladším cílovým skupinám, čehož bylo docíleno prostřednictvím nové dramaturgické koncepce a soustředěním krátkodobých výstav do třech dramaturgických celků: GRAND OPENING, SUMMER OPENING, AUTUMN OPENING. Zaměření na mladé návštěvníky významně podpořilo zavedení vstupu zdarma do sbírkových expozic pro děti, mládež do 18 let a studenty do 26 let. Nejambicióznějším výstavním projektem byla výstava Umělci a proroci uspořádaná ve spolupráci se Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu nad Mohanem, z doprovodných programů si velkou popularitu získal mimo jiné projekt letního kina na střeše Veletržního paláce.

Kromě péče o sbírky, odborné činnosti a pořádání výstav Národní galerie nabídla pestrou škálu doprovodných a vzdělávacích aktivit napříč všemi sbírkami. Zahájena byla také spolupráce s renomovaným německým nakladatelem Waltherem Königem, díky níž se významně rozšířila nabídka zahraničních uměleckých publikací v knihkupectví Veletržního paláce. V říjnu se uskutečnila premiéra propagačního spotu Homolka a Čapek, který získal popularitu na sociálních sítích a Národní galerie by s ním ráda uspěla i v oborových soutěžích. Konec roku se nese ve znamení výstavního projektu mapujícího středověké a renesanční umění v Krušnohoří ve Valdštejnské jízdárně a výstavy Budování státu ve Veletržním paláci, která představuje způsoby, jakým se umělecká média podílela na konstrukci státní identity v před- a poválečném Československu.