Šternberský palác: 9. října 2015 – 10. ledna 2016

Neméně zajímavý je i osud tohoto plátna – z malířovy antverpské jídelny putoval do španělského kláštera El Escorial, odkud byl převezen do madridského Museo Nacional del Prado. Nyní ho ve Šternberském paláci vystavuje Národní galerie v Praze.

Známý biblický výjev Rubens spodobnil s neobvyklým nádechem každodennosti, který pravděpodobně vysvětluje právě někdejší umístění obrazu v mistrově soukromé komnatě. Šimon a Kleofáš putují do Emauz, připojuje se k nim Kristus, svými učedníky však zůstává nepoznán. Až během večeře dvojice prozře a s překvapením hledí na Ježíše Krista žehnajícího chlebu. Epizodu z evangelia sv. Lukáše pojal Rubens takřka jako žánrovou scénu – tři muži se chystají střídmě povečeřet, sluha jim přináší džbán s nápojem. Ze svého díla se však malíř dlouho netěšil, jen několik let po jeho dokončení zemřel a obraz se objevil v Rubensově pozůstalosti, odkud jej získal španělský král Filip IV. Někdejší skvost z Rubensova antverpského domu se ocitl v klášteře El Escorial a následně v Pradu, jehož základem je dřívější španělská královská sbírka.

„Můj talent je takový, že žádný úkol není pro mě dost složitý“

Vlámský umělec Petr Paul Rubens (1577 Siegen, Vestfálsko – 1640 Antverpy), klíčová osobnost evropského barokního malířství, si vydobyl obdiv a uznání po celé Evropě. Obrazy dodával pro bruselský dvůr arcivévody Albrechta a jeho manželky Isabely, maloval pro anglického krále Karla I., španělského krále Filipa IV. či pro francouzskou královnu Marii Medicejskou. Jeho věhlas dosáhl i do Prahy – převor kláštera augustiniánů Jan Baptista Svitavský z Bochova u něj kolem roku 1636 objednal malby pro pražský kostel sv. Tomáše. Rozměrné oltářní obrazy se dochovaly a do Národní galerie je zapůjčila Česká provincie řádu sv. Augustina. Obě plátna ukazují Rubense jako umělce, jenž s velkým nasazením pracoval i pro katolickou církev.

Méně známou polohu Rubensovy osobnosti představují i dvě další díla, jež Národní galerie speciálně zpřístupnila – plátna ze slavného cyklu Césarův triumf. Podobně jako Večeře v Emauzích pocházejí tyto malby z Rubensovy pozůstalosti. Ukazují malíře jako velkého obdivovatele antiky a renesance, neboť v nich kopíroval práce slavného renesančního mistra Andrey Mantegni, jež ho mimořádně zaujaly a podnítily v něm touhu je namalovat. Obrazy se následně staly součástí vlastní Rubensovy umělecké kolekce. Komorní expozice ve Šternberském paláci tak představuje Rubense nejen jako malíře, ale i jako sběratele a milovníka umění.

---

Dílo sezóny: Petr Paul Rubens – Večeře v Emauzích
Petr Paul Rubens (1577 Siegen, Vestfálsko – 1640 Antverpy)
Večeře v Emauzích, kolem 1636–1638
Olej, plátno, 143 × 156 cm 
Zapůjčeno z Museo Nacional del Prado v Madridu
9. 10. 2015 – 10. 1. 2016
Šternberský palác
Kurátorka: Olga Kotková, Sbírka starého umění Národní galerie v Praze