Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách

11.11.2024 22:10 | Tisková zpráva

Národní muzeum zahájilo restaurování historické litinové pamětní desky s nápisem BARRANDE na Barrandovských skalách. Ta je v současnosti již ve špatném stavu a cílem restaurátorských prací je obnovit a zachovat tuto památku na významného vědce pro budoucí generace.

Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách
Foto: Národní muzeum
Popisek: Historická budova Národního muzea

Z tohoto důvodu byla deska dne 25. října 2024 ze skal sejmuta. Symbolický pomník výjimečnému badateli na poli paleontologie v Českých zemích zdobí Barrandovské skály na levém břehu Vltavy už od roku 1884.

První záměr vytvořit a umístit pamětní desku navrhl už v roce 1883 Jan Neruda v rámci svého fejetonu v Humoristických listech. O vznik a její umístění se pak nejvíce zasloužil Antonín Frič, významný český přírodovědec, zoolog a paleontolog a vůdčí osobnost přírodovědy tehdejšího Národního muzea. Pamětní deska nesoucí Barrandovo jméno byla do tehdejších Chuchelských skal zasazena Přírodovědeckým sborem Národního muzea a před více jak 140 lety, 14. června 1884 slavnostně odhalena za účasti největších kapacit tehdejší národní společnosti, jejíž zástupci sledovali odhalení desky na Vltavě přímo z plovoucího parníku. Pamětní desku vyrobila a její výrobu v hodnotě 300 zlatých sponzorovala První Českomoravská továrna v Libni. Na instalaci desky v hodnotě 572 zlatých pak byla provedena sbírka mezi významnými geology v USA. Velkou část nákladů neslo také samotné Museum Království českého, jak se tehdy Národní muzeum nazývalo.

I když skály ještě několikrát změnily majitele, věcné břemeno v podobě pamětní desky bylo na základě zápisu v pozemkových knihách z roku 1884 zachováno nástupcům Musea Království českého. V roce 1907 byla deska z důvodu úprav Barrandovské skály sejmuta a znovu pozlacena. Nátěry byly posléze obnoveny ještě v roce 1968.

Skála nebyla pro osazení desky vybrána tak docela náhodou. Nejedná se sice o nejvýznamnější z Barrandových lokalit, není to ani lokalita, kde našel své první zkameněliny, je to ovšem jeden z nejpůsobivějších geologických profilů na území Prahy, dobře patrný i z velké dálky, ukazující detailně provrásněné vápence spodnodevonského stáří. Ty v blízkém okolí těžily četné lomy až do 20. století.

Aktuální předrestaurátorský průzkum ukázal, že je pamětní deska ve špatném stavu. Kromě vrstvy zdegradovaných nátěrů, které jsou nekompaktní a odlupují se, na ní zapracovala koroze, která narušila celou její statiku. Stav desky je tedy v současnosti v havarijním stavu, a i z bezpečnostních důvodů je nutné ji ze skály sejmout. Národní muzeum by v příštím roce rádo desku na Barrandovské skály vrátilo zpět. Stejně jako před 140 lety bude na financování návratu tohoto symbolického předmětu hledat sponzory.

Téměř 5 metrů dlouhá a 1,5 metru vysoká deska s paleontologovým jménem byla vsazena do skalní stěny jako symbolický pomník rok po Barrandově smrti. Právě po něm byly skála i celá národní přírodní památka pojmenovány a patří jí prvenství v kategorii nejstarší chráněné území geologického charakteru v České republice.

„Joachim Barrande odkázal Národnímu muzeu své poznámky, cennou knihovnu, a především statisíce zkamenělin, z nichž část mohou návštěvníci obdivovat v Historické budově Národního muzea v expozici Okna do pravěku, kde je jí vyčleněno čestné místo v sále prvohor. Jeho jméno je též uvedeno mezi ostatními významnými osobnostmi naší historie na fasádě Národního muzea a naše instituce považuje za svou povinnost pečovat o jeho odkaz a památku,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Joachim Barrande (11. srpna 1799 Saugues, Francie – 5. října 1883 Frohsdorf, Rakousko-Uhersko)

Francouzský stavební inženýr přijel do Čech v roce 1832 spolu s dvorem krále Karla X., kde působil jako vychovatel. V Praze se seznámil se zakladatelem Národního muzea Kašparem hrabětem ze Šternberka, který se podílel mimo jiné na stavbě koněspřežné železnice z Prahy do Plzně. Plán se sice plně neuskutečnil, ale Barrande při přípravných pracích objevil množství zkamenělin. Začal se jimi zabývat a vypracoval se na paleontologa světového věhlasu. Pražskému muzeu odkázal své poznámky, knihovnu, i značný finanční obnos na dokončení výzkumu. Hlavně ale statisíce zkamenělin ze svých sbírek, včetně exemplářů, na kterých založil stovky svých nových paleozoologických druhů.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 2 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Centrum dopravního výzkumu: EU by měla stanovit nové standardy pro elektrokoloběžky

19:39 Centrum dopravního výzkumu: EU by měla stanovit nové standardy pro elektrokoloběžky

Nová zpráva, kterou dnes zveřejnila Evropská rada pro bezpečnost dopravy, vyzývá k vypracování povin…