Nové památky v okrese Klatovy

Nejvíce památek přibylo opět v nejrozlehlejším okrese ČR – v okrese Klatovy. Ve dvou případech se památková ochrana týká pomníků padlým ve světových válkách, a to v Dolanech a v Sušici.

Monument v Dolanech je jedním z prvních poválečných pomníků na Klatovsku vůbec, jeho architektura nese rysy pozdní secese. Zakázku na zhotovení tohoto díla získala klatovská kamenosochařská firma Vojtěch Pták, která angažovala sochaře Vilém Glose. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 10. října 1920. Za nacistické okupace bylo nařízeno z pomníku odstranit sochu, jež přečkala uskladněna v bývalé dolanské cihelně, po druhé světové válce byla vrácena zpět.

Druhý pomník se nachází v Sušici, kde je součástí kompozice významného prostoru před budovou Masarykovy školy. Autorem návrhu pomníku odboje je známý architekt Jindřich Freiwald (asistent Antonína Balšánka a žák Jana Kotěry působil ve velké řadě větších českých měst především pod hlavičkou firmy Freiwald a Böhm). Památník z roku 1933 sestává z kamenných schodišť a opěrné zdi s městským znakem, která byla o dva roky později a po druhé světové válce doplněna figurálními reliéfy významného českého sochaře Otakara Švece. Původní bronzová socha T. G. Masaryka byla za války zničena a v roce 1949 ji nahradila nová kamenná socha dle Švecova návrhu, zhotovená sochařem Otokarem Velinským z Prahy. Z politických důvodů však došlo k jejímu osazení až v roce 1969, a to již mimo vlastní architekturu pomníku. Dosud byl památkově chráněn pouze pomník, až v loňském roce byla ochrana rozšířena i na sochu. Sušický pomník je jedním z nejvýznamnějších děl svého druhu z 20. století v regionu.

Další přibyvší klatovskou památkou je kaple sv. Bartoloměje ve Svéradicích. Prostá obdélná stavba ve štítě s nástavcem se zvoničkou má renesanční původ (v první polovině 17. století), svoji dnešní podobu však získala kolem roku 1880. Kaple stojí v působivé poloze na skalnatém návrší nedaleko vsi a je při nárožích doplněna dvěma kovanými pamětními kříži.

Freundova vila v Plzni

Nová památka přibyla také v Plzni. Stala se jí funkcionalistická vila čp. 1987 plzeňského architekta Leo Meisla. Nachází se v Žižkově ul. 29 na Jižním Předměstí na území městské památkové zóny Bezovka. Byla postavena v roce 1932 pro rodinu zubního lékaře Jiřího Freunda stavitelem Františkem Paškem. Má podobu hmotové sestavy několika kvádrů, vycházející z vnitřního uspořádání, a typické jsou pro ni nepravidelně velké a asymetricky rozmístěné okenní otvory. V roce 1936 přibyla k vile přístavba garáže, jinak nebyla výrazněji upravována a dodnes si zachovala svůj původní charakter. Dům je významným reprezentantem málo početného souboru funkcionalistických staveb v Plzni.

Silniční most ve Štěnovicích

Nedaleko od Plzně, ve Štěnovicích (okres Plzeň-jih), se nachází další přírůstek do seznamu kulturních památek. Je jím přímý trámový železobetonový silniční most přes řeku Úhlavu. Most postavila firma Müller & Kapsa v roce 1905 jako náhradu dosavadního, dřevěné konstrukce. Šlo o první realizaci železobetonového mostu, který firma provedla. U štěnovického uplatnila německý patent příčné výztuže železobetonových trámů z kulatého betonového železa (třmínků) od firmy Luipold & Steiner ze Stuttgartu.

Usedlost v Kamenném Újezdě

Posledním novou položkou na seznamu kulturních památek a jeho souboru lidové architektury se v loňském roce stala vesnická usedlost ev. č. 8 v Kamenném Újezdě na Rokycansku. Statek se může pyšnit roubeným obytným domem a stodolou a kamennými hospodářskými budovami. Pochází z druhé poloviny 18. století, ale jeho stávající vzhled mu vtiskly úpravy v 19. století. Obytné stavení s lomenicí a pavláčkou je typickým příkladem lidové architektury Rokycanska. Pro svoji odlehlost je statek považován za místní pohodnici (rasovnu).

Národní kulturní památka klášter v Pivoni

Zařazení na seznam národních kulturních památek se dočkal areál bývalého kláštera augustiniánů v Pivoni (okr. Domažlice). Patří tak mezi zhruba tři stovky objektů, jež tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa České republiky. Klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie byl založen ve 13. století, jeho dnešní podoba je výsledkem vrcholně barokní přestavby, k níž došlo po zrušení kláštera a jeho úpravě na zámek. Raně gotický presbytář kostela obsahuje unikátní architektonické detaily, v českém prostředí velmi specifické; presbytář kostela je považován za naši zatím nejstarší známou ryze gotickou stavbu, již zcela oproštěnou od projevů románského stylu. Areál se dlouhodobě nacházel ve velmi špatném stavu. Bylo provedeno základní zabezpečení a zajištění proti zřícení, ale je nutná celková obnova. Památka není přístupná veřejnosti.

***

K 1. lednu 2023 čítá nemovitý památkový fond kraje celkem 3223 nemovitých a 5202 movitých památek, 8 památkových rezervací, 75 památkových zón a 19 ochranných pásem. Mimořádný status národní kulturní památky má v Plzeňském kraji celkem 26 kulturních statků (24 nemovitých a 2 movité památky). Informace k jednotlivým památkám je možno získat v Památkovém katalogu ZDE.