Jednání zahájila Markéta Pánková, ředitelka NPMK, která zdůraznila význam projektu a zájem škol o programy paměťových institucí. To potvrzuje zájem škol o programy paměťových institucí. Za MŠMT vystoupila Zuzana Matušková, náměstkyně pro řízení sekce ekonomické, a Dagmar Horáčková, ředitelka odboru správy a řízení vzdělávací soustavy ze sekce vzdělávání.

Náměstkyně ministra Z. Matušková promluvila o významu vytvoření prostoru pro společné hledání cest ke kvalitnímu vzdělávání mladé generace i pomocí vzdělávacích programů v muzeích, knihovnách či galeriích, hradech a zámcích. Rovněž ocenila význam otevření diskuse o využívání zážitkové pedagogiky při výuce žáků. Pokud se podaří prosadit novelu školského zákona, aby všechny školy v ČR mohly s pomocí finanční podpory státu navštěvovat paměťové instituce a knihovny za účelem zlepšení výuky v příslušných předmětech od roku 2021, bude to evropský fenomén a edukační programy se stanou součástí školní výuky. Pokusné ověřování je unikátní také tím, že historicky poprvé propojuje oblast působení MŠMT a MK.

V 1. fázi projektu (ve školním roce 2017 – 2018) se účastnilo výuky v paměťových institucích celkem 924 tříd 1. stupně a 972 tříd 2. stupně. Ve 2. fázi (ve školním roce 2018 – 2019) se účastnilo výuky v paměťových institucích celkem 821 tříd 1. stupně a 863 tříd 2. stupně.

Zástupci obou ministerstev potvrdili unikátnost projektu a společný zájem na kvalitním vzdělávání. Projekt potvrdil, že vzdělávání v paměťových institucích rozvíjí v účastnících (žácích) edukačních programů tvůrčí a badatelské postupy a propojuje vzdělávání v širších kontextech. Všichni zúčastnění se shodli, že společným cílem je kultivace mladého člověka a rozvíjení jeho zájmu stále se zdokonalovat. Zkvalitnění výuky žáků pomocí vzdělávacích programů je společným cílem MŠMT a všech pedagogů. V posledních letech se u žáků i učitelů vzdělávání v paměťových institucích těší stále větší oblibě.