Zákon o přestupcích stanoví dobu nočního klidu od 22 do 6 hodin, což ale neznamená, že už by v obci nebylo možné uspořádat žádnou společenskou či sportovní akci končící po 22. hodině. Obce mají právo vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které stanoví, kdy může být doba nočního klidu kratší nebo žádná. Tyto výjimečné případy však musí být ve vyhlášce taxativně uvedeny. Pokud obec nebude po 1. říjnu takovou vyhlášku mít, musí všechny akce končit ve 22:00, jinak se rušitel dopouští přestupku.

Smyslem změny je ochránit veřejný zájem na nerušeném odpočinku v noční době. Výjimečné případy nočního hluku proto nemohou být povolovány ad hoc, ale musí být předem známy a ve vyhlášce vymezeny natolik určitě, aby lidé, kteří v obci žijí, mohli počet a rozložení nuceně probdělých nocí v roce předvídat a připravit se na ně. Není proto možné, aby např. nová vyhláška dny s kratším nočním klidem vymezovala paušálně (např. od června do září, o víkendech a svátcích apod.). Ústavní soud, který zrušil městu Chrastava vyhlášku právě kvůli takto obecným formulacím, rozhodl, že dny, kdy je noční klid zkrácen, musí být vymezeny buď konkrétním datem (např. 31. prosince) nebo datovatelným obdobím (např. Velikonoce) nebo událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné (každoroční pouť apod.).

Některé obce na nových vyhláškách pracují a např. vyzývají pořadatele, aby nahlásili akce, které chtějí v obci i v příštím roce pořádat. Zastupitelstvo je totiž musí projednat a ty, které schválí, pak uvést v obecně závazné vyhlášce, kterou obec následně vydá. Jestliže se později objeví návrhy na uspořádání dalších akcí, které ve vyhlášce nejsou uvedeny, nelze jim udělit výjimku, ale obec bude muset vyhlášku novelizovat.

Ochránkyně už zaznamenala první stížnosti na nově přijaté obecně závazné vyhlášky. Podobně jako v případě města Chrastava je v nich možnost zkráceného nočního klidu vymezena velmi obecně a široce, např. v jedné obci stanovili začátek nočního klidu od 2:00 „ ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, v období od 1. 5. do 30. 9., při kulturních a společenských akcích organizovaných v obci“. Takové vyhlášky jsou v rozporu se zákonem i s nálezem Ústavního soudu.

Lidé, kteří se domnívají, že je nová vyhláška v rozporu se zákonem, by se měli obrátit na Ministerstvo vnitra, které má dozorová oprávnění a může obec vyzvat k nápravě. Ministerstvo by také mělo obce metodicky vést při vypracovávání nových vyhlášek. Podle zákona o obcích navíc obce musí ministerstvu předkládat ke kontrole všechny přijaté vyhlášky, což se ne vždy děje. Podnět občana obce je tak pro ministerstvo nejen impulsem pro kontrolu vyhlášky, ale i informací, že obec svou zákonnou povinnost nesplnila.

Veřejné ochránkyni práv zákon neumožňuje zabývat se přímo postupem obce. Může ale prověřit stížnost na ministerstvo, pokud by stěžovatel nebyl spokojen s tím, jak dohlíží, aby obecní vyhláška nebyla v rozporu se zákonem. Každoročně se takto ochránkyně zabývá zhruba desítkou stížností a jen výjimečně se nepodaří problém odstranit. Pokud ochránkyně považuje obecní vyhlášku za nezákonnou a ministerstvo nezajistí nápravu, může se ochránkyně obrátit na Ústavní soud s návrhem na její zrušení – obvykle jde o 1 takový případ ročně.