Český mýtný systém vybral za šest let provozu již přes 40 miliard korun a rok 2012 s výběrem 8,68 miliardy korun znamenal růst o 7 % oproti roku 2011.
Klíčový ukazatel ekonomické efektivity systému, tedy provozní nákladovost, klesla o jeden procentní bod na 20,5 %. Budoucí mýtné příjmy českého státu jsou však ohroženy zaváděním nejrůznějších výjimek a úlev. Pokud by například loni nebyly tarifně zvýhodněny autobusy a kamiony s nejvyšší emisní třídou, vybral by stát přibližně o 1,6 miliardy více a provozní nákladovost by tak klesla na 17 procent.
V roce 2013 tak poprvé od krizového roku hrozí vzhledem k rostoucímu podílu ekologických kamionů a nově zavedeným slevám reálný pokles mýtných příjmů. Takový pokles by pak negativně dopadl i na provozní nákladovost systému, která by tím rostla. Výpočet nákladovosti mýtného systému totiž vychází z porovnání výše vybraného mýta vůči nákladům na technické provozování samotného systému (například distribučních a kontaktních míst, kontaktního centra, centrálního systému, zúčtování a platebního styku a detekce neplatičů).
Při téměř fixních nákladech systému je ukazatel provozní nákladovosti ovlivněn výší a strukturou mýtných tarifů, rozsahem a typem zpoplatněných komunikací a s ní související intenzitou nákladní dopravy. „Historicky je tak patrné zvýšení nákladovosti v souvislosti se zpoplatněním silnic prvních tříd, na kterých při srovnatelných nákladech platí kamiony nižší mýto. Historicky ovlivnila nákladovost samozřejmě i ekonomická krize v roce 2009,“ vysvětluje Ondřej Zaoral.
Šéf Inoxive Ondřej Zaoral se dlouhodobě podivuje nad publikováním nejrůznějších mezinárodních srovnání nákladovostí jednotlivých mýtných systémů. Korektní srovnání je z veřejných dat prakticky nemožné. „I v případě dostupnosti detailních interních údajů od jednotlivých provozovatelů mýtných systémů by bylo potřeba provést velice důkladnou účetní analýzu a porovnávat přesně definované položky, nikoli neprůhledné souhrnné údaje. Některé zdroje pak mylně uvádějí jako součást provozních nákladů i splátky za dodávku systému nebo náklady na nesouvisející telematické aplikace,“ uzavírá Zaoral.
Zdroj: náklady konsorcium Kapsch a subdodavatelé, výnosy ESVZ ČR.
Obsahuje provozní náklady technického provozovatele systému dle smlouvy o službách, bonus za efektivitu systému a náklady na platební styk. Neobsahuje náklady na ty části systému, které negenerují mýtné příjmy (např. telematické rozhraní, hybridní systém a náklady telematického projektu na dálnici D1).
O společnosti Inoxive
Inoxive je technologicko-strategická poradenská společnost zaměřující se zejména na odvětví dopravy a finančních služeb ve střední a východní Evropě. Své klíčové kompetence rozvíjí Inoxive v oblastech obchodních a technologických strategií, návrhů zhodnocení obchodních dat, sladění ICT strategií s požadavky obchodních cílů firmy, obchodního návrhu systémů a řízení rizik.
V roce 2012 zpracovala společnost Inoxive komplexní materiál shrnující informace o prvních pěti letech provozu mýtného systému, která je k dispozici na http://inoxive.com/blog/prvnich-pet-let-elektronickeho-myta-v-cr/. Tištěnou verzi je možné vyžádat zasláním e-mailu na adresu publications@inoxive.com
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva