Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu došlo ke zpřesnění výkladu a jednoznačnému potvrzení, že osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí se vztahovalo i na nabytí bytů v rodinných domech. Kvůli nejasnému výčtu v zákonném opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí totiž finanční správa uznávala pouze osvobození bytů v bytových domech, rodinných domů a spoluvlastnických podílů na rodinných domech, ale neuznávala osvobození bytů v rodinných domech. Přiznání osvobození může přitom ušetřit nabyvateli desítky až stovky tisíc korun, neboť daň je 4 % z hodnoty bytu. Ombudsman rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vítá. V uplynulých letech zastával stejný právní názor a nedůvodné znevýhodnění nabyvatelů bytů v rodinných domech on i jeho předchůdkyně vnímali jako nespravedlnost. Opakovaně na ni upozorňovali finanční správu, Ministerstvo financí a legislativním doporučením i Poslaneckou sněmovnu.

Částečnou nápravu zajistila v loňském roce novela zákonného opatření, ovšem pouze do budoucnosti. Nevztahovala se na nabyvatele, kteří si byt v rodinném domě koupili před účinností novely, tedy před 1. listopadem 2019.

Podle výkladu Nejvyššího správního soudu mohou uplatnit osvobození také nabyvatelé bytů v rodinných domech, u nichž došlo k zapsání vlastnictví do katastru nemovitostí před 1. listopadem 2019. Možnost uplatnění osvobození mají nyní i ti nabyvatelé bytů, kterým doposud neuplynula lhůta pro stanovení daně. Osvobození mohou uplatnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání. Skutečnost, že už daň přiznali a zaplatili podle výkladu finanční správy, je nezbavuje možnosti podat dodatečné daňové přiznání a osvobození v něm uplatnit.

V případě běžících řízení by finanční úřady měly výklad Nejvyššího správního soudu akceptovat, neboť Generální finanční ředitelství již tento výklad promítlo do svých metodických pokynů.

Pro některé nabyvatele, kteří v minulých letech koupili byt v rodinném domě a daň museli zaplatit, už je nyní pozdě. Pro další může být otázkou dnů, kdy jim lhůta pro uplatnění osvobození uplyne. Ombudsman upozorňuje především ty, kdo koupili byt v rodinném domě v období krátce po 1. listopadu 2016, aby s podáním dodatečného daňového přiznání a s uplatněním osvobození od daně neotáleli.

Lhůta pro stanovení daně je časový úsek, v němž lze daň vyměřit nebo změnit. Její základní délka je tříletá, v některých případech však může trvat déle. Jde například o situace, kdy byl v posledním roce lhůty vydán platební výměr, rozhodnutí o zahájení přezkumného řízení nebo výzva k podání dodatečného daňového přiznání. Na běh lhůty má také vliv zahájení daňové kontroly nebo doručení výzvy k podání řádného daňového přiznání. Učiněním těchto úkonů začne běžet tříletá lhůta znovu.

Běh lhůty lze ilustrovat na následujících dvou příkladech:

• Pan A koupil byt v rodinném domě na začátku listopadu 2016 a obratem podal návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. K zápisu do katastru došlo v prosinci 2016. Do konce března mu běžela lhůta pro podání daňového přiznání (a zaplacení daně). Po jejím uplynutí, tedy od 1. dubna 2017, začala běžet tříletá lhůta pro stanovení daně, která skončila 1. dubna 2020. Pan A proto již osvobození nemůže uplatnit.
• Paní B koupila byt v rodinném domě v dubnu 2017. V témže měsíci podala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Katastrální úřad provedl zápis v květnu 2017. Do konce srpna jí běžela lhůta pro podání daňového přiznání (a zaplacení daně). Po jejím uplynutí, tedy od 1. září 2017, začala běžet tříletá lhůta pro stanovení daně, která skončí 1. září 2020. Paní B proto ještě má možnost osvobození uplatnit, měla by si ale pospíšit.