Stěžovatel se na ombudsmana obrátil poté, co Česká správa sociálního zabezpečení opakovaně v letech 2016 a 2017 zamítla jeho žádost o přiznání invalidního důchodu. Podle ČSSZ nesplnil podmínku minimální doby pojištění. U mladých žadatelů mezi 26 a 28 lety by mělo pojištění trvat alespoň 4 roky. 

Jak ombudsman zjistil, ČSSZ muži s psychickým onemocněním původně vůbec nezapočetla do doby pojištění období studia na střední škole. Následně zahrnula pouze dobu od jeho osmnácti let. Podle ČSSZ tak muž dosáhl pouze tří let a 171 dnů pojištění a na přiznání invalidního důchodu tak neměl nárok. Protože stěžovateli do potřebné minimální doby pojištění chybělo pouhých 194 dní, obrátil se i na ministryni práce a sociálních věcí. Ta ale jeho žádosti o odstranění tvrdosti zákona nevyhověla.

Po prozkoumání případu upozornil ombudsman Českou správu sociálního zabezpečení, že pro nárok na invalidní důchod se doba studia hodnotí ve větším rozsahu: „Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se totiž za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice před dosažením 18 let věku.“ vysvětlil ombudsman a doplnil, že od osmnácti let se lidem jako náhradní doba pojištění počítá ještě prvních šesti let středoškolských nebo vysokoškolských studií.

Česká správa sociálního zabezpečení proto podle ombudsmana měla při posuzování, zda stěžovatel splňuje podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, započítat i jeho dobu studia na střední škole před jeho osmnáctinami. ČSSZ po upozornění ombudsmana přiznala stěžovateli invalidní důchod od poloviny dubna 2016 a doplatila mu zpětně přes 247.000 korun.