Vstoupila proto jako vedlejší účastník do řízení u Ústavního soudu a připojila se k návrhu na jeho zrušení. Poplatek podle ombudsmanky omezuje právo petiční – tedy právo obrátit se na státní orgán. Zakládá také možnou nepřímou diskriminaci z důvodu majetku, kdy si lidé s nízkými příjmy nemohou dovolit se na úřad obrátit.

V roce 2016 byl přijat zákon o zadávání veřejných zakázek. Na základě pozměňovacího návrhu skupiny poslanců bylo do zákona vloženo ustanovení, které zpoplatnilo podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) částkou 10 000 korun. Bylo odůvodněno nutností zamezit případům zneužívání institutu podnětu. Takové zdůvodnění však nesleduje zájem občanů mít kontrolu nad veřejnými zakázkami.

„Výše poplatku je takřka absolutní bariérou pro občany s nízkými příjmy, kteří jsou takto vyloučeni z kontroly nakládání s veřejnými prostředky. Z dat Českého statistického úřadu z roku 2017 vyplývá, že si u nás 30,7 % domácností nemůže dovolit neočekávaný výdaj ve výši 10 200 Kč. Minimálně třetina společnosti je tak zcela vyloučena z možnosti podat podnět k ÚOHS a podílet se tak na kultivaci prostředí s veřejnými zakázkami,“ říká ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „musíme si uvědomit, že třeba v menších obcích nebo malých městech to jsou často pouze jednotlivci, kdo mohou upozornit na nekalé nakládání s veřejnými prostředky.“

Ke zpoplatněnému podání se přitom neváže žádné další právo žadatele. Správní poplatky jsou obvykle podmínkou řízení, při němž vzniká poplatníkovi nárok na provedení úkonu či vedení řízení a také vydání rozhodnutí v dané věci. V tomto případě však žádné takové nároky podateli nevznikají; má pouze právo být informován o naložení s podnětem, což je běžným standardem u všech ostatních kontrolních orgánů, u nichž podněty nejsou zpoplatněny.

„Účelem demokratického právního státu je služba občanům. Součástí této služby je právo občana se obracet se záležitostmi veřejného zájmu na státní orgány. Toto ústavně garantované právo petiční se však nevyčerpává jen možností podat podnět orgánu státní správy, ale integrálně v sobě zahrnuje i právo na to, aby se odpovědný orgán státní správy jeho podnětem zabýval a podateli podnětu srozumitelně vysvětlil, jak s ním naložil,“ říká ombudsmanka Anna Šabatová a dodává: „v případě podání k ÚOHS tak lze říct, že pouze ten, kdo disponuje dostatečným majetkem, může uplatnit své ústavně garantované právo.“

Zatímco v roce 2016, ještě před zavedením poplatku, ÚOHS obdržel 1305 podnětů, v roce 2017 to bylo pouze 93 zaplacených podnětů, tedy 6,34 % předchozího roku. Dochází tak k faktickému snížení kontroly veřejných zakázek.