Zatímco Ázerbájdžán ostřeluje Náhorní Karabach, který je podle mezinárodního práva součástí jeho území, arménské rakety a střely dopadají na ázerbájdžánská města Ganja a Barda, která jsou daleko od frontové linie, i na ázerbájdžánské vesnice u arménských hranic.
Nejkrvavější útok zažil Ázerbájdžán 28. října 2020, kdy po arménském raketovém útoku na Bardu zahynulo 21 osob, zraněno bylo 60 lidí. Mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International potvrdila, že Arméni ostřelovali Bardu kazetovou municí, jejíž použití je v řadě států zakázáno. Arménie ani Ázerbájdžán ale k úmluvě o zákazu kazetové munice nepřistoupily. Kazetová munice obsahuje stovky malých náloží, které se rozptýlí jako samostatná výbušná zařízení. Některé z náloží často nevybuchnou ihned, ale zůstávají aktivní i po letech po konci konfliktu. Velkým nebezpečím jsou tak především pro civilisty.
Zatímco rakety dopadají na města v Ázerbájdžánu, arménské území zůstává bombardování ušetřeno. Ázerbájdžánská armáda se soustředí na region Náhorního Karabachu a okolních okresů, ze kterých postupně vytlačuje arménská vojska.
Spor o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem trvá několik desítek let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za existence Sovětského svazu. Tehdy se Náhorní Karabach s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 obětí. Konflikt vyhnal z domovů statisíce lidí. V současnosti je každý osmý občan Ázerbájdžánu uprchlík z území obsazených Arménií.
V současné době se Karabašská enkláva a přilehlý Lačinský koridor, který představuje pozemní spojení s Arménií, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžánská ofenzíva vytlačila arménská vojska z většiny území pěti ázerbájdžánských okresů, které se nachází mezi Náhorním Karabachem a Íránem. Boje se v současnosti odehrávají jen několik kilometrů od města Šuša, které bylo před exodem Ázerbájdžánců centrem jejich osídlení v Karabachu. Tzv. Arcach, stát vyhlášený Armény na území Náhorního Karabachu, neuznalo nejen mezinárodní společenství, ale ani samotná Arménie.
Spolek sdružuje Ázerbájdžánce, kteří z důvodu studia, podnikání či práce nalezli svůj domov v České republice, a jejich české přátele. Věnuje se organizování kulturního a společenského života ázerbájdžánské komunity v ČR a podporuje networking jak uvnitř komunity, tak vůči českým firmám či institucím se zájmem o Ázerbájdžán. Vzhledem k tomu, že aktuálním tématem českých médií je konflikt v Náhorním Karabachu, rozhodl se spolek aktivně vstoupit do komunikace a nabídnout českým médiím i veřejnosti zdroj informací pohledem ázerbájdžánské strany. Spolek je nezávislou organizací, která není nijak podporována Ázerbájdžánskou republikou. Vyjadřuje názory svých členů. Za spolek veřejně vystupuje politolog a novinář Eldar Valiyev.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva