Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (RSHKAK) se podle Městského soudu v Praze dopustil vůči Mezinárodnímu soudu při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) nekalosoutěžního jednání, protože předsednictvo RSHKAK v únoru 2021 pod pohrůžkou vyškrtnutí z listiny zakázalo rozhodcům zapsaným na jeho seznamu působit současně u jiného stálého rozhodčího soudu v České republice. 

Již počátkem listopadu loňského roku přinesla média[1] informaci o vynesení průlomového rozsudku (zatím nepravomocného) Městského soudu v Praze ve sporu dvou největších stálých rozhodčích institucí v ČR, který bývá také nazýván jako „válka soudů“.[2] Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (RSHKAK) se podle rozsudku dopustil nekalé soutěže. Nechal totiž publikovat článek, ve kterém bezdůvodně osočil Mezinárodní rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) z protiprávního jednání. Podle RSHKAK měl údajně vyvolávat dojem, že rozhoduje majetkoprávní´ spory přesahující jeho zákonnou kompetenci.  Podle Městského soudu v Praze se však jednoznačně prokázalo, že PRIAC nikdy veřejnost neklamal a jím poskytované informace byly pravdivé, na rozdíl od nepravdivých informací ze strany RSHKAK.

Dne 16. ledna 2023 padlo rozhodnutí rovněž v druhé větvi soudních sporů těchto arbitrážních institucí, které je ještě daleko závažnější. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR se podle Městského soudu v Praze opět dopustil vůči Mezinárodnímu soudu při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) nekalosoutěžního jednání. V únoru 2021 zakázal rozhodcům zapsaným na seznamu RSHKAK působit současně u jiného stálého rozhodčího soudu v České republice. Část rozhodců, zapsaných na listině rozhodců PRIAC, se proto musela nechat z tohoto seznamu vyškrtnout. Rozhodce, kteří se tomuto rozhodnutí předsednictva RSHKAK odmítli podvolit a neukončili své působení na listině rozhodců PRIAC, následně RSHKAK vyškrtl ze seznamu svých rozhodců. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR proto žalují někteří rozhodci, kteří byli tímto skandálním, rozhodnutím předsednictva RSHKAK postiženi.

K této nekalosoutěžní praktice přistoupilo předsednictvo Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v době, kdy Mezinárodní soud při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) oznámil zájem na  legislativním rozšíření své pravomoci na všechny spory, čímž by fakticky došlo ke zrušení monopolního postavení Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

Dana Ondrejová, právní zástupkyně PRIAC, k vydanému rozsudku (zatím nepravomocnému) uvedla: "Dle názoru Městského soudu v Praze je stanovení exkluzivity rozhodců nekalosoutěžním jednáním, a to zejména v kontextu doby, kdy bylo usnesení předsednictva RSHKAK přijato, tedy v době, kdy byl v poslanecké sněmovně projednáván návrh na rozšíření pravomoci ostatních stálých rozhodčích soudů. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR současně neprokázal žádný legitimní důvod k přijetí takového usnesení. Nadto bylo prokázáno, že motivem k přijetí usnesení bylo pravděpodobně zachování si výsadního postavení ze strany RSHKAK, přičemž k omezování podmínek pro výkon profese by dle Městského soudu v Praze mělo být přistupováno pouze na základě zákona, popř. v případě existence legitimního důvodu, který však v tomto případě nebyl prokázán. Soud dále dospěl k závěru, že přijetí usnesení nemohlo být ani přínosem pro trh.“

Městský soud v Praze uložil Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, aby předmětné usnesení zrušil a omluvil se Mezinárodnímu soudu při Českomoravské komoditní burze (PRIAC) za své nekalosoutěžní jednání a tuto omluvu rozeslal všem svým rozhodcům zapsaným na listině rozhodců.

David Řezníček, člen předsednictva PRIAC, doplnil: „Další soudní rozhodnutí netolerovat nekalosoutěžní praktiky Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR je významným krokem pro nápravu pověsti rozhodčího řízení v České republice. Tyto praktiky jsou dle mých informací zcela bezprecedentní i z pohledu mezinárodního rozhodčího řízení. Je obtížné budovat dobrou pověst České republiky v oblasti vnitrostátních i mezinárodních arbitráží, když největší rozhodčí instituce u nás, chrání svůj monopol i za cenu nekalosoutěžního jednání a vylučování zkušených a mezinárodně respektovaných rozhodců jen z důvodu, že jsou zapsáni na listině jiného rozhodčího soudu. Působení u více rozhodčích institucí je navíc  v mezinárodním prostředí zcela běžné a z důvodu sbírání profesních zkušeností naopak žádoucí.“

[1] Viz. např. ZDE, ZDE, ZDE,

[2] ZDE