„Záchranný archeologický výzkum v 28 kilometrů dlouhé trase D35 je největší historickou sondou do krajiny regionu od dob budování železnic,“ říká 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. „Kraj je ze zákona majitelem všech nálezů a jejich správcem, což pro nás zajišťuje jako odborné pracoviště Východočeské muzeum v Pardubicích. Pracovníci muzea se podíleli na přípravách výzkumu, dohlíželi na něj i na jeho vyhodnocení, a budou mít na starosti i jeho uložení a zpřístupnění veřejnosti jak laické, tak i odborné. Vzhledem k tomu, že už v minulých letech jsme měli problémy s ukládáním archeologických sbírek, začali jsme v minulém roce připravovat stavbu archeodepozitáře v Ohrazenicích, kde budou nálezy z D35 umístěny. Jsem rád, že spolupráce soukromé firmy s odborníky, která zpočátku budila nedůvěru, se nám osvědčila, a také díky ní nedošlo k nevhodnému zacházení s vykopaným materiálem i ztrátám důležitých informací,“ dodává Línek.

Stavbaři se připravili předem

Celý průzkum koordinovala stavební firma Eurovia CS v čele se stavbyvedoucím záchranných archeologických prací Lubomírem Veselým: „Máme s tím už zkušenosti z jiných liniových staveb a snažíme se jak ochránit kulturní dědictví, tak zbytečně nezdržovat stavbu.“ Spolupráci si chválí i Bohumil Vebr, ředitel pardubické správy Ředitelství silnic a dálnic: „Předem jsme měli vytipovaná archeologicky zajímavá místa od pracovníků Východočeského muzea, a tak jsme si mohli naplánovat vše s dostatečným předstihem.“

Největší objevy – neolitická studna, osada lovců a sběračů a žárové pohřebiště

Terénní části výzkumu i jeho vyhodnocení prováděly organizace Archaia a Archeologické centrum Olomouc (ACO). Senzační objev se podařil archeologům ACO, kteří vykopali u Ostrova nedaleko Vysokého Mýta dřevěnou studnu z dob prvních zemědělců. Dubové sloupky a výdřeva jsou staré přes 7000 let a zachovaly se díky vysoké hladině spodní vody. „Vzhledem k tomu, že máme v Litomyšli Fakultu restaurování Univerzity Pardubice, mohli tento vzácný objev svěřit archeologové do péče odborníků nejpovolanějších,“ informuje a aktuálním umístění nálezu Línek. Objevu je věnována samostatná tisková zpráva. Kromě dalších o něco mladších studní odhalili olomoučtí archeologové také osadu pravěkých lovců a sběračů ze sklonku starší a ze střední doby kamenné (10 až 8 tisíc let př. n. l.) na návrší poblíž Uherska. Ojedinělý byl také výzkum lokality v blízkosti řeky Loučné u Uherska. „I samotná pravěká podoba řeky Loučné neunikla pozornosti a již nyní víme, že v okolí Uherska se rozkládalo velké jezero,“ prozradil ředitel ACO Jaroslav Peška.

Výzkum společnosti Archaia odkryl u Rokytna jedno z nejbohatších a nejrozsáhlejších žárových pohřebišť lužické kultury z pozdní doby bronzové (cca 1 tis. př. n. l.) nejenom u nás, ale i v polském prostoru. „Na pohřebišti v pískové duně našli naši archeologové více než 200 žárových hrobů a více než 2000 keramických nádob. V prostoru pohřebiště vzniklo v 50. letech 20. století letiště pro práškovací letadla, takže jej nepoškodila hluboká orba. Máme tak možnost zkoumat perfektně zachovalé hroby,“ objasnil Petr Juřina, ředitel Archaii.