Česká ekonomika prochází nejhorším propadem za posledních deset let, do konce roku může přijít o práci několik stovek tisíc lidí a na podzim bude muset navíc začít platit nájem řada domácností, které dostaly možnost platby dočasně odložit – už teď je jasné, že řada z nich to nezvládne a o bydlení přijde. Jednou z nejvíce postižených skupin jsou matky samoživitelky, které už teď mnohdy nemají na zaplacení nájemného. Již v roce 2018 bylo v Česku 80 000 lidí - z toho 20 000 dětí - v bytové nouzi, tedy na ubytovnách, v azylových domech, nevhodných bytech nebo na ulici. Od té doby se podle odborníků toto číslo zvyšuje a lze očekávat, že koronakrize tento růst ještě posílí.

Stávající řešení vzhledem k rozsahu problému nepostačují

„S ohledem na kapacitu a možnosti azylových domů nelze počítat s tím, že dokáží zajistit bydlení pro domácnosti, které se kvůli koronakrizi budou dostávat do bytové nouze. Nehledě na to, že pro většinu rodin, které se ocitnou bez přístřeší, je umístění do azylového domu jako sociální služby nevhodné, protože ve skutečnosti potřebují hlavně dlouhodobé bydlení,“ říká Jaroslav Vejmola z Armády spásy, která provozuje 14 azylových domů v šesti krajích České republiky.

Situaci nijak neřeší ani stát. Je zřejmé, že do voleb už vláda nestihne nesplní svůj závazek přijmout zákon o sociálním či dostupném bydlení. Ani o program Výstavba, který měl podle Andreje Babiše slíbený zákon o sociálním bydlení nahradit, není ze strany obcí zájem. „Celkové množství peněz vložených do programu je nedostatečné, z jedné miliardy je možné pořídit přibližně pouze 500 bytů ročně, přičemž proces výstavby od projektu po dokončení trvá několik let a udržitelnost je dvacet let,“ říká ředitel Platformy Vít Lesák a dodává, že ani tyto omezené prostředky obce nechtějí čerpat. Chybí jim dlouhodobý výhled státní politiky a rámec sociálního bydlení.