Plnění státního rozpočtu ČR za leden až září 2015

To potvrzuje i vývoj inkasa daňových příjmů (bez pojistného na SZ a pojistného na veřejné zdravotní pojištění), které na úrovni veřejných rozpočtů vykazuje růst o 20 mld. Kč, a to i přes řadu legislativních změn snižujících daňové příjmy (jako např. 10 % sazba DPH, slevy na dani pro pracující důchodce atd.) v úhrnu o cca 23 mld. Kč. Oživení ekonomiky je doprovázeno i vyšším inkasem daně z příjmů právnických osob, a to o 11,5 mld. Kč. Podle aktuální predikce daňových příjmů tak lze na konci roku očekávat i vyšší příjmy obcí a regionů.

Výdaje rozpočtu na investice podporující ekonomický růst jsou vyšší bezmála o polovinu. Největším dílem pak jde o transfery pro podnikatelské subjekty a pro rozpočty krajů a obcí financované prostřednictvím společných programů EU a ČR.

Příjmy státního rozpočtu

Na meziročním růstu celkových příjmů o 82,2 mld. Kč se podílely zejména EU příjmy, které byly vyšší o 52,7 mld. Kč. Daňové příjmy včetně inkasa pojistného na sociální zabezpečení meziročně také výrazně rostly, a to o 30,2 mld. Kč.

Za devět měsíců roku 2015 byly daňové příjmy (vč. pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění) veřejných rozpočtů vyšší o 44,4 mld. Kč. Pokud by byly vyloučeny i dopady koaličních dohod a další vlivy na daňové příjmy, potom by daňové příjmy byly vyšší dokonce o 67,5 mld. Kč.

Zavedením druhé snížené sazby DPH bylo inkaso veřejných rozpočtu nižší o 2,8 mld. Kč, zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě snižuje příjmy o 1,1 mld. Kč, zavedení školkovného o další 1,1 mld. Kč, znovuzavedení základní slevy pro pracující důchodce představovalo dopad ve výši 4,7 mld. Kč a pokles průměrných cen pohonných hmot snižuje daňové inkaso DPH o 2,1 mld. Kč. Meziroční vývoj inkasa DPH dále negativně v letošním roce ovlivňuje vyplacení dlouhodobě zadržených nadměrných odpočtů za předchozí roky ve výši 4,1 mld. Kč. Dočasně se negativně do inkasa této daně promítl také prvotní efekt ze zavedení reverse charge (režim přenesení povinnosti, kdy DPH platí odběratel místo dodavatele) s dopadem ve výši 2 mld. Kč. Tento prvotní vliv je dočasný a souvisí s časovým posunem výběru daně z dodavatele na odběratele a bude postupně kompenzován také vyšším výběrem DPH vyplývajícím ze snížení daňových úniků. Je nutno také dodat, že i v září 2014 ještě byly zadržovány nadměrné odpočty DPH ve výši 5,2 mld. Kč, což uměle zvyšuje meziroční srovnávací základnu.

Celkový dopad uvedených vlivů na daňové příjmy veřejných rozpočtů přepočtený na tři čtvrtiny roku je tedy cca 23 mld. Kč.

Inkaso DPH dosáhlo na úrovni státního rozpočtu 166,7 mld. Kč a představovalo tak meziroční růst o 0,4 mld. Kč (schválený rozpočet pro rok 2015 počítal s poklesem celoročního inkasa DPH proti skutečnosti 2014 o 0,4 %, resp. o 0,5 mld. Kč). Pokud by byly vyloučeny všechny výše uvedené vlivy (10% sazba DPH, pokles cen PHM, nadměrné odpočty, reverse charge), potom by inkaso DPH bylo meziročně vyšší o 11,9 mld. Kč (na úrovni veřejných rozpočtů dokonce o 16,5 mld. Kč). Vzrůstající inkaso DPH posílí také příjmy obcí a krajů, neboť DPH pro ně představuje hlavní zdroj příjmů. Na konci letošního roku lze dle aktuální predikce daňových příjmů MF očekávat, že do těchto rozpočtů bude převedeno 92,6 mld. Kč z celostátního inkasa DPH (oproti rozpočtu o 0,3 mld. Kč více).

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 103,4 mld. Kč, což je o 4,4 mld. Kč více než ve stejném období roku 2014. Na růstu se podílely obě hlavní složky spotřebních daní. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků vykazuje relativně vysoký meziroční růst o 2,4 mld. Kč, tj, o 7,2 %. Jeho růst dokládá, že efekt vysoké srovnávací základny roku 2014 z důvodu předzásobení již prakticky odezněl. Lze očekávat, že na konci roku bude u této daně překročeno nejen inkaso roku 2014, ale i výše předpokládaná rozpočtem.

Relativně nízké ceny pohonných hmot pozitivně stimulující jejich spotřebu vedly k růstu inkasa spotřební daně z minerálních olejů - meziročně je vyšší o 1,9 mld. Kč. Lze očekávat, že na konci roku bude u této daně rozpočet i loňská skutečnost mírně překročena.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhlo 65,4 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 1,6 mld. Kč, tj. o 2,6 %, a signalizuje jak rostoucí příjmy obyvatelstva, tak i zvyšující se úroveň zaměstnanosti. Přitom v roce 2015 je inkaso této daně ovlivněno zvýšením slevy na druhé a další dítě, zavedením školkovného, a také nálezem Ústavního soudu ve věci nároku uplatnění základní slevy u pracujících důchodců. Tyto faktory snižují inkaso ze závislé činnosti za prvních devět měsíců roku o 3,1 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu (o 4,7 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání zatím dosáhlo záporné hodnoty, která souvisí především s ročním vyrovnáním záloh na základě daňových přiznání, s vrácením slevy na dani pro pracující důchodce za rok 2013 a 2014 a se zavedením školkovného. Výše uvedené důvody snižují meziroční inkaso daně o 1,1 mld. Kč (o 2,2 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dosáhlo v tomto období 8,1 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 0,3 mld. Kč, tj. o 3,9 %.

Inkaso daní z příjmů fyzických osob tak celkem dosáhlo 72,7 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 0,5 mld. Kč.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 9 měsíců roku 78,5 mld. Kč. To představovalo meziroční růst o 8,3 mld. Kč, tj. o 11,8 %. Jde o nejvyšší inkaso za tři čtvrtletí roku od vypuknutí finanční krize (rok 2008). Jeho dosavadní vývoj tak dokumentuje pokračující oživení ve většině odvětví české ekonomiky. Meziroční nárůst inkasa se projevuje ve všech regionech ČR. Lze očekávat, že inkaso této daně na konci roku výrazně překročí výši danou rozpočtem.

U inkasa majetkových daní, které zatím při meziročním růstu o 1,3 mld. Kč dosáhlo 8,0 mld. Kč, se v roce 2015 nepočítalo s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Meziroční růst souvisí s ekonomickým oživením, které má dopad i na realitní trh.

Vyšší než předpokládal rozpočet, jsou také příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které se zatím zvýšily o 15,5 mld. Kč, tj. o 5,5 %, dosáhly 299,6 mld. Kč.

Rozpočet počítá s růstem o 4,6 % proti skutečnosti 2014. Relativně vysoký růst inkasa vychází z rostoucích příjmů obyvatelstva a vyšší zaměstnanosti.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 173,5 mld. Kč (meziroční růst o 51,9 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU. Ty dosáhly 138,6 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2014 vyšší o 52,7 mld. Kč. Negativně se naopak v meziročním srovnání projevuje vysoká srovnávací základna roku 2014 daná mimořádnou aukcí kmitočtů pro rychlé mobilní sítě LTE s výnosem ve výši 8,5 mld. Kč. Příjmy z kreditních úroků operací řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny realizované v kapitole Státní dluh zatím dosáhly 6,4 mld. Kč, což je o 0,4 mld. Kč více než ve stejném období roku 2014.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 911,3 mld. Kč čerpané ke konci září 2015 byly o 50,5 mld. Kč, tj. o 5,9 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Přitom rozpočet počítá s růstem o 4,6 % proti skutečnosti 2014.

Rozhodující vliv na meziroční růst výdajů měly vyšší výdaje na investice (o 28,9 mld. Kč). V souladu se zákonem o sociálních službách jsou vyšší neinvestiční transfery rozpočtům územní úrovně o 6,6 mld. Kč – včetně výdajů na platy učitelů, vyšší sociální dávky (o 9,1 mld. Kč). Vyšší o 4,6 mld Kč jsou také neinvestiční transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu.

Napříč výdajovými položkami se v průběhu roku 2015 projevuje meziročně vyšší čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů o 19,0 mld. Kč (68,0 mld. Kč v lednu až září 2015 proti 49,1 mld. Kč ve stejném období roku 2014), což souvisí zejména se snahou kapitol dočerpávat prostředky určené na spolufinancování programů EU a ČR z končícího programového období 2007-2013.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 512,6 mld. Kč, což představuje 42,1 % všech rozpočtovaných výdajů a o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2014 (z toho meziroční rozpočtovaný růst důchodů činí 2,2 %). K 30.9.2015 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 373,3 mld. Kč. Meziročně jsou vyšší o 9,1 mld. Kč, tj. o 2,5 %. Na tomto růstu se nejvíce podílelo zvýšení výdajů na důchody o 8,3 mld. Kč, tj. o 2,9 %.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 97,4 mld. Kč. Na jejich relativně vysokém čerpání se podílely zejména převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 71,4 mld. Kč. Šlo o 5 záloh regionálnímu školství na prvních 10 měsíců roku ve výši 68,3 mld. Kč (ve stejném období roku 2014 to bylo 65,4 mld. Kč) a o 3 čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 3,1 mld. Kč (ve stejném období roku 2014 to bylo o 0,1 mld. Kč méně).

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 45,8 mld. Kč zaznamenalo meziroční pokles o 3,6 mld. Kč. Pokles je dán vysokou loňskou skutečností ovlivněnou předsunutou platbou pojistného ve výši 4,8 mld. Kč. Vzestup výdajů rozpočtu 2015 o 3,9 % (proti skutečnosti 2014) plně odráží zvýšení plateb za státní pojištěnce na 845 Kč/měsíc.

Téměř o polovinu vyšší jsou kapitálové výdaje rozpočtu (výdaje na investice), které zatím dosáhly 88,6 mld. Kč, což je o 28,9 mld. Kč, tj. o 48,4 %, více než ve stejném období minulého roku. Rozhodující měrou se na tomto růstu podílely zejména výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR (včetně Společné zemědělské politiky a finančních mechanismů) ve výši 76,4 mld. Kč, což je o 26,5 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na jejich celkovém objemu se podílely zejména výdaje v rámci OP Podnikání a inovace (16,3 mld. Kč), OP Doprava (15,5 mld. Kč), OP Životní prostředí (15,3 mld. Kč), Regionálních OP (14,0 mld. Kč) či OP Výzkum a vývoj pro inovace (5,9 mld. Kč).

O 11,1 mld. jsou meziročně vyšší investiční transfery podnikatelským subjektům. Na tom se hlavní měrou podílely zejména výdaje kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, dále výdaje kapitoly Ministerstvo dopravy na výstavbu pražského metra (prodloužení trasy A) a také výdaje kapitoly Ministerstvo životního prostředí v rámci OP Životní prostředí. Vysoké čerpání výdajů v rámci Regionálních operačních programů vedlo k nárůstu investičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně o 8,9 mld. Kč meziročně.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září 2015 schodkem ve výši 2,8 mld. Kč, což je oproti stejnému období roku 2014 výsledek lepší o 31,6 mld. Kč.

Na tomto výsledku se pozitivně projevily především meziročně vyšší EU příjmy o 52,7 mld. Kč, také vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (o 15,5 mld. Kč) a vyšší inkaso daní z příjmů právnických osob (o 8,3 mld. Kč). Tyto faktory tak v průběhu 9 měsíců tohoto roku převýšily vliv meziročního růstu celkových výdajů o 50,5 mld. Kč, který je ovlivněn zejména vyšším čerpáním prostředků určených především na investice při spolufinancování společných programů EU a ČR.

Hospodaření rozpočtu v samotném září skončilo schodkem 21,7 mld. Kč (v září 2014 byl schodek 19,6 mld. Kč), když příjmy činily 92,2 mld. Kč (v září 2014 to bylo 87,1 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 114,0 mld. Kč (v září 2014 to bylo 106,7 mld. Kč). Na meziročně vyšších výdajích v samotném září o 7,2 mld. Kč se podílely zejména vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury o cca 7 mld. Kč.