Ombudsman se rozhodl prověřit, jak na havárii reagovala inspekce životního prostředí, kraj a vodoprávní úřady v obcích podél celého toku. Zajímá ho, zda úřady dokázaly spolupracovat podle zákona.

„Potřebujeme zjistit, jak a kdy se všechny zapojené úřady o znečištění řeky dozvěděly, a jestli správně a včas reagovaly. Ptát se budeme například také na to, kdo na místě likvidaci havárie řídil,“ nastínil další postup ombudsman Stanislav Křeček. Šetření zahájil z vlastní iniciativy.

Ekologická katastrofa na Bečvě podle jeho dřívějších zjištění ukázala, že právní úprava týkající se likvidace havárie na vodách je nejasná a nedostatečná. Doporučil proto změnu vodního zákona. Aktuálně připravovaná novela ale podle ombudsmana velkou naději nepřináší. Ministerstvu životního prostředí poslal k návrhu několik zásadních připomínek (více ZDE).

„Novela měla stanovit jasná pravidla, kdo likvidaci havárie řídí. To se však nestalo. Z návrhu ani důvodové zprávy není jasné, kdy řídí práce při zmáhání havárie hasičský záchranný sbor a kdy vodoprávní úřad. Obsahově se navíc v návrhu překrývá náplň 'záchranných a likvidačních prací' a 'prací při zneškodňování havárie',“ upozornil ombudsman.

Nově zahájené šetření věnované postupu úřadů při likvidaci nebezpečných látek v řece Trkmance by mělo podle ombudsmana ověřit, zda úřady zvládly i podle stávajících předpisů správně zareagovat. Pokud se ukáže, že i tentokrát panovala mezi jednotlivými aktéry zapojenými do likvidace havárie podobná nedorozumění jako v případě Bečvy, půjde podle ombudsmana o další důkaz toho, že je nezbytné vodní zákon změnit. „K novelizaci musí ministerstvo přistoupit zodpovědně. Potřebujeme jasná pravidla, abychom dokázali podobné havárie zvládnout bez větších následků pro přírodu i lidi v okolí,“ uzavřel Stanislav Křeček.