V rámci společného projektu, dotovaného Evropskou unií v programu INTERREG V-A Rakousko-Česká republika , chtějí oba správci, viadonau i Povodí Moravy s. p., vrátit řece Dyji více prostoru. „Ramena budou na území obou států napojena podle stejných principů. Stavební práce byly zahájeny 1. srpna na rakouském území. Na našem území zahájíme práce 16. srpna, kdy už nebude riziko plašení hnízdících ptáků. Zpočátku budou práce probíhat mimo řečiště Dyje, ale v první polovině září se přesunou i do vlastního toku. Napojením vrátíme Dyji téměř třetinu své původní délky, kterou ztratila při úpravách, a současně také typický charakter nížinné řeky,“ popisuje plánovaný průběh prací generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák. Konkrétně dojde k napojení dvou ramen Dyje na rakouské straně (meandru D18 a D8) a jednoho meandru (D9) na straně české.

Stavební práce vyvolají nutnost omezit na tomto úseku Dyje plavbu. Pokud se přesto někdo vydá na plavbu po řece, doporučujeme ji ukončit u dřevěného mostu v lokalitě Pohansko. Dále po toku se již bude pohybovat těžká stavební techniky a není zde jiné vhodnější místo k opuštění řeky.

Řeku Dyji společně s Moravou obklopuje největší a ekologicky nejcennější komplex lužních území střední Evropy. Napřímením toku v 70. a 80. letech 20. století byl tok Dyje zkrácen téměř o 3,2 kilometru. Současně s tím byly podél hraničního úseku Dyje vybudovány na obou březích protipovodňové hráze. Tato opatření měla jednak stabilizovat státní hranici mezi Rakouskem a Českou republikou, jednak zajistit protipovodňovou ochranu.

Zvláštní výzvu při projektování představovala právě hranice mezi oběma státy. Ta vede středem řeky Dyje a změna jejího toku by tedy znamenala i změnu státní hranice. Aby státní hranice zůstala stálá, ale řeka mohla přesto znovu získat dva meandry, byl nutný inovativní plánovací proces. Výsledkem je koncepce, která zachovává obě říční větve, tedy jak nově napojené meandry, tak i koryto řeky, ve stávajícím průpichu. Dělení vody mezi tyto větvě je potom navrženo tak, aby statní hranice zůstala nezměněna. Při průměrném průtoku prochází stávajícím korytem větší část vody, což je podmínka definující průběh státní hranice. Nižší i vyšší průtoky jsou naopak přednostně vedeny nově napojeným meandrem. Tyto zdánlivě protichůdné podmínky budou zajištěny kaskádou dvou příčných objektů pod odbočení napojovaných ramen. Celé řešení bylo ověřeno 2D hydraulickým modelem.

Po společném plánování nyní následuje stavební realizace. Na ní se podílí rakouská společnost pro správu toků viadonau a český správce toku Povodí Moravy s. p. Práce budou ukončeny nejpozději v listopadu 2019, v příští plavební sezoně ale už bude možné řeku s opatrností opět sjíždět. Celkové náklady projektu činí přibližně 0,9 mil. EUR, z toho 85 % kofinancuje EU.

Napojování odstavených ramen je i jedno z opatření v boji proti dopadům sucha v těchto izolovaných vodních útvarech. Napojením odstavených ramen na vodní tok bude zabráněno jejich vysychání a úhynu vodních živočichů a na vodu vázaných ekosystémů.