Tam, kde je to možné Povodí Moravy, s. p. plní vodní nádrže tak, aby v období sucha mohl s vodou hospodařit a zajistit dodávky surové vody pro obyvatele a potřebné průtoky v řekách.

V místech, kde vodní nádrže chybí, nejsou dobré výchozí podmínky pro to, aby se neopakovalo sucho z předchozích let. Vážná situace se týká například povodí řeky Bečvy. Vodní toky jsou zde na 20 – 35 % dlouhodobého normálu, profilem Dluhonice aktuálně protéká cca 9 m³/s. Podobně nízký průtok byl v tomto období i v roce 2017, v létě 2017 pak kolem 1 m³/s.

Situace v povodí Bečvy byla v předchozích letech kritická, průtoky byly velmi podprůměrné. Místy dosahovaly jen 3 – 7% dlouhodobého normálu. „V roce 2015 a 2017 docházelo vlivem extrémně nízkých průtoků ve vodních tocích k postupnému omezení obecného nakládání s vodami nebo k omezení povolených odběrů. Například v srpnu 2017 zakázaly úřady Přerov, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí obecné nakládání s vodami, stejná rozhodnutí vydal také větší počet obcí v povodí řeky Bečvy. Následně některé obce s rozšířenou působností vydaly zákaz povolených nakládání s povrchovými vodami v povodí Bečvy. Stejná situace nastala v roce 2015,“ popisuje průběh letních měsíců generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Situaci by pomohla v případě varianty s trvalým nadržením vody výrazně zlepšit zvažovaná vodní nádrž Skalička. Ta má sice primárně fungovat jako protipovodňová ochrana, ovšem opakující se sucho v povodí Bečvy v posledních letech vede ke zdůraznění další důležité funkce vodní nádrže – zásobování vodou. „Významným efektem navrhovaného vodního díla je nadlepšování minimálních průtoků. To bude znamenat významné posílení biologických a hygienických funkcí vodního toku, zejména v déle trvajících suchých obdobích, jak tomu bylo např. v roce 2015 a v roce 2017. Vodní nádrž Skalička by při navrhované variantě vodní nádrže se zásobním objemem 16,36 mil. m³ dokázalo nadlepšovat v Bečvě průtok 1,5 m³/s na dvojnásobek prakticky po dobu 4 měsíců. To by pokrylo celé letní období včetně části podzimu a jara, které bývá z hlediska odběrů vody i z hlediska podmínek života vodních živočichů nejvíce problematické,“ vysvětluje význam vodní nádrže Gargulák. Vodní nádrž by navíc zajistila spolehlivosti dodávek pro různé odběratele vody z řeky, to se týká zejména průmyslových odběrů v Přerově a případně i níže pod soutokem na řece Moravě.

Povodí Bečvy jakožto jedno z nejvíce zasažených povodí suchem, se s důsledky konce vodního blahobytu potýká již několik let. Nejde přitom pouze o krátká suchá období, ale o několik měsíců trvající sucha, během kterých klesají průtoky v řekách i pod deset procent normálu. Tento trend je dlouhodobý a naplno se projevil např. v letech 2012, 2015 i 2017. Tak nízké množství vody představuje zásadní problém pro obyvatele, zemědělce i průmysl, kteří jsou závislí na dodávkách vody, a velmi nepříznivě se projevuje na životě všech vodních živočichů. Při takovém suchu totiž dochází k vysychání tůněk i dalších vodních zdrží.