Vážení,

dovolte, abych Vám těsně před koncem adventního období, den před Štědrým večerem, popřál radostné a požehnané prožití vánočních svátků a do roku 2017 mnoho zdraví, radosti, pohody, lásky i štěstí, a ať se Vám alespoň částečně naplní to, po čem toužíte a co si přejete. Letošní rok se na rozdíl od toho minulého neprojevoval výrazným suchem, pocitově se zdálo že je vše v normálu, ale není. Zdroje podzemní vody nejsou zcela doplněny a i dnes, když se podíváte např. na průtok Vltavy v Praze Chuchli, tak oproti dlouhodobému prosincovému průtoku, který je 131 m3/s, činí ten dnešní průtok pouhých 55 m3/s.

Přeji tedy nám všem to, co jsem nám všem přál i do roku letošního, který pomalu končí, a to aby v roce 2017 nebylo vody ani příliš mnoho, aby nebyly povodně a aby jí nebylo ani málo, aby nebylo sucho… Rovněž nám všem přeji, abychom si pomalu začali uvědomovat nenahraditelný význam vody pro lidský život i pro přírodu, a to i přes to, že máme to štěstí a dosud žijeme ve vodním blahobytu, a aby se nám dařilo i v tomto směru dělat něco pro budoucí generace.

V této souvislosti si dovolím připomenout krátký, ale z mého pohledu velmi výstižný odkaz Antoina de Saint - Exupéryho, kde sám, na základě vlastní zkušenosti vyjadřuje význam vody pro život. Antoine de Saint - Exupéry zažil na vlastní kůži zápas o přežití. Roku 1935 uvázl tento průkopník letecké pošty během svého dálkového letu do Indočíny se svým mechanikem Prévotem v písku libyjské pouště, dvě stě kilometrů od Káhiry. V knize Vítr, písek a hvězdy o tom říká: „Tehdy jsem myslel, že z toho nevyváznu živ. Tam poznal vražednou nehostinnost pouště. Dvojice francouzů klopýtala, pološílená žízní, celých pět dní pustinou, která je velká jako tři Francie dohromady. Ocitli se tam s termoskou sladké kávy, nedopitou lahví vína, kouskem čokolády, nějakými sušenkami a pomeranči. Zachránil je beduín. Ze všeho nejdřív podal žíznivým vodu…“

Ať je pro nás pro všechny rok 2017 rokem úspěšným a zachovejte nám přízeň

RNDr. Petr Kubala
generální ředitel