Přebytek rozpočtu na konci října vyšplhal na rekordních 98,3 mld. Kč

Významný je především vzestup celostátních daňových příjmů o 8,5 % dokumentující efektivnější výběr daní i pokračující ekonomický růst, který se promítá i do růstu mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře. Vykázaný přebytek rozpočtu tak představuje, stejně jako na konci předchozích sedmi měsíců, nejlepší výsledek hospodaření státního rozpočtu od roku 1993.

Příjmy státního rozpočtu

Meziroční růst celkových příjmů o 69,5 mld. Kč, tj. o 7,0 %, ovlivnily především daňové příjmy, které vykázaly meziroční růst o 38,1 mld. Kč, tj. o 7,8 %, a také inkaso pojistného na sociální zabezpečení, které meziročně rostlo o 20,0 mld. Kč, tj. o 6,0 %. Příjmy z EU meziročně vzrostly o 5,1 mld. Kč.

Inkaso DPH ve výši 202,8 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 6,4 mld. Kč, tj. o 3,3 %. Na úrovni veřejných rozpočtů bylo dosaženo meziročního růstu o 13,0 mld. Kč, tj. o 4,7 %. Inkaso DPH pro státní rozpočet je negativně ovlivněno změnou rozpočtového určení daní platného od 1. 1. 2016, kdy došlo k navýšení podílu krajů na celkovém výnosu DPH ze 7,86 % na 8,92 % (odhad celoročního snížení příjmu SR z tohoto titulu je 3,7 mld. Kč).

Inkaso DPH pozitivně ovlivnila zejména efektivnější činnost Finanční správy, především nižší nárokované nadměrné odpočty, které meziročně poklesly zhruba o 6,6 mld. Kč. Pokles nadměrných odpočtů je způsoben hlavně účinností letos zavedeného kontrolního hlášení, které cílí na eliminaci podvodů, kdy jsou neoprávněně nárokovány nadměrné odpočty DPH. Na základě dat z kontrolního hlášení spustila Finanční správa v průběhu září projekt podrobnější analytiky, který umožní mapování celých distribučních řetězců podezřelých z karuselových podvodů.

Vzhledem ke krátké době jeho používání nemá zatím tento institut ještě výraznější pozitivní rozpočtový dopad. Má však důležitý preventivní efekt. Pozitivně na inkaso DPH působí také poptávka domácností a vlády, ačkoli dynamika jejího růstu se meziročně snížila.

Naopak negativní vliv na inkaso v meziročním srovnání měl ještě dobíhající efekt časového rozložení celozávodních dovolených během prázdninových měsíců v důležitých odvětvích národního hospodářství. Negativně se na inkasu pravděpodobně projevuje i sílící efekt liberační lhůty, která dává plátcům možnost uhradit svojí daňovou povinnost správci daně až pět pracovních dní po splatnosti, a to bez jakékoliv sankce.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 126,0 mld. Kč a bylo tak o 10,1 mld. Kč, tj. o 8,7 %, vyšší než ve stejném období roku 2015.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků zatím dosáhlo 47,1 mld. Kč, což je meziročně o 6,6 mld. Kč, tj. o 16,2 %, více. Důvodem růstu inkasa je zvýšení sazeb daně od ledna 2016.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů dosáhlo 64,7 mld. Kč při meziročním růstu o 3,3 mld. Kč, tj. o 5,4 %. Pozitivně se zde promítá vyšší spotřeba daná relativně nízkými cenami pohonných hmot oproti minulému roku. S ohledem na snížení daňové podpory čistých a vysokoprocentních biopaliv v dopravě od roku 2016 je také pravděpodobné, že se část spotřeby přesunula k více zdaněným pohonným hmotám.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při meziročním růstu o 6,2 mld. Kč, tj. o 8,5 %, zatím dosáhlo 79,3 mld. Kč. Vývoj inkasa zásadně ovlivňuje navýšení mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře v letošním roce. Nezanedbatelný vliv má také zvýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru a nízká úroveň nezaměstnanosti.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání za období leden až říjen vykazuje na rozdíl od stejného období minulého roku kladnou hodnotu. Na úrovni státního rozpočtu vzrostlo inkaso této daně meziročně o 2,5 mld. Kč. Pozitivní vývoj inkasa této daně pro toto období je odrazem růstu ekonomiky ČR v období 2015-2016, legislativních změn u poplatníků využívajících výdajové paušály a především nižší srovnávací základnou stejného období roku 2015 (vliv doběhu vracení slev na dani pro pracující důchodce za roky 2013 a 2014).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou zatím dosáhlo 9,2 mld. Kč, což je meziročně o 0,2 mld. Kč více.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za deset měsíců roku 89,0 mld. Kč, tj. 87,8 % rozpočtu. To představovalo meziroční růst o 10,4 mld. Kč, tj. o 13,3 %. Dosavadní vývoj tak odráží nejen pokračující dynamiku ekonomiky, ale také efektivnější výběr daně, kdy Finanční správa provedla řadu kontrolních akcí se zaměřením na převodní ceny, jejichž výsledkem byla jak doměřená daň ve výši 0,9 mld. Kč, tak i snížení daňové ztráty ve výši přes 8 mld. Kč. Pro rok 2016 se počítalo s povinným vznikem rezolučních fondů ve finančním sektoru (celoroční dopad na úrovni státního rozpočtu se očekával ve výši -0,3 mld. Kč), jinak inkaso této daně není v roce 2016 ovlivněno dalšími výraznějšími legislativními změnami.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhlo 10,1 mld. Kč, se v roce 2016 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly mít zásadní dopad na inkaso daně. Negativně se v letošním roce projevily pouze další vratky na dani darovací z bezúplatného nabytí emisních povolenek z let 2011 a 2012 ve výši 0,35 mld. Kč (ke konci roku 2015 bylo z tohoto titulu vráceno na základě rozhodnutí odvolacího finančního ředitelství již 4,5 mld. Kč). Inkaso daně z nabytí nemovitých věcí vykázalo meziroční růst o 16,0 %, což souvisí s ekonomickým oživením a nízkými úrokovými sazbami, které mají dopad i na výrazné oživení realitního trhu.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 20,0 mld. Kč, tj. o 6,0 %, dosáhly 352,8 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,3 % proti skutečnosti 2015. Rozpočet předpokládal pro rok 2016 meziroční růst objemu mezd a platů o 4,1 %. V odhadu bylo zohledněno i zvýšení platů státních zaměstnanců.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 188,0 mld. Kč (meziroční růst o 11,5 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU. Ty dosáhly 144,1 mld. Kč a byly proti stejnému období roku 2015 vyšší o 5,1 mld. Kč. V roce 2016 již nejsou rozpočtovány příjmy kapitoly Státní dluh související s řízením likvidity státní pokladny. Dle novely rozpočtových pravidel je možné tyto příjmy vzájemně započíst s výdaji souvisejícími s dluhovou službou (to vysvětluje i výrazně nižší rozpočet na výdajové straně kapitoly Státní dluh). V průběhu října byl v souladu se zákonem o zrušení Fondu národního majetku uskutečněn převod 8,7 mld. Kč z privatizačního účtu do příjmů kapitoly VPS. V roce 2015 k tomuto převodu došlo až v listopadu (ve výši 10,7 mld. Kč). Tyto prostředky jsou určeny na kompenzaci deficitu důchodového systému.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 968,4 mld. Kč čerpané ke konci října 2016 byly o 57,9 mld. Kč, tj. o 5,6 %, pod úrovní stejného období minulého roku. Rozpočet po změnách počítá s poklesem výdajů proti skutečnosti 2015 o 3,4 %. Meziroční pokles ovlivnily zejména nižší výdaje určené na financování společných programů EU a ČR, které zatím dosáhly 65,6 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 73,8 mld. Kč s dopadem zejména do kapitálových výdajů. Celkové výdaje obsahují i čerpání tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let ve výši 58,7 mld. Kč (na konci října 2015 to bylo 76,9 mld. Kč), které z 60 % souvisejí s financováním společných programů EU a ČR.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 515,8 mld. Kč, což představuje o 1,9 % více než skutečnost dosažená v roce 2015 (z toho meziroční rozpočtovaný růst důchodů předpokládal vzestup o 1,5 %).

K 31.10.2016 bylo na sociálních dávkách vyplaceno 424,3 mld. Kč, což je o 9,0 mld. Kč více než na konci října 2015. Na tom se podílely nejvíce výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 6,9 mld. Kč, tj. o 2,1 %. V nárůstu se výrazně projevil únorový jednorázový příspěvek k důchodům ve výši 1 200 Kč, což představovalo v absolutní výši cca 3,5 mld. Kč.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 102,7 mld. Kč a jsou nižší o 9,8 mld. Kč než v říjnu 2015. Na jejich čerpání se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 76,3 mld. Kč. Šlo o pět záloh regionálnímu školství na deset měsíců roku ve výši 72,9 mld. Kč (meziroční pokles o 8,6 mld. Kč je způsoben tím, že v roce 2015 byly zálohy na celý rok vyplaceny již v říjnu, naproti tomu v letošním roce budou vyplaceny až v průběhu listopadu) a o tři čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 3,4 mld. Kč (v říjnu 2015 to bylo o 0,2 mld. Kč méně). Letošní částka již zahrnuje i vyplacení krajům části prostředků určených na zvyšování platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 % od 1. září 2016.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 52,0 mld. Kč zaznamenalo meziroční růst o 1,1 mld. Kč, tj. o 2,1 %. Předpokládaný rozpočtový růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2015 o 3,5 % vycházel ze zvýšení plateb z 845 Kč na 870 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1.1.2016.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 60,8 mld. Kč, což představuje 70,6 % rozpočtu po změnách, a byly tak o 50,8 mld. Kč nižší než ve stejném období minulého roku. Z této částky bylo určeno 32,5 mld. Kč na financování společných programů EU a ČR (z toho 21,3 mld. Kč se týkalo ještě programového období 2007-2013, které byly z velké části čerpány z tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let).

Schválený rozpočet počítá s kapitálovými výdaji nad úrovní rozpočtu roku 2015, nicméně lze očekávat a aktuální stav to i potvrzuje, že jejich skutečné čerpání v roce 2016 může být nižší než v minulém roce. Je tomu zejména proto, že v roce 2015 bylo mimořádně vysoké čerpání prostředků určených na financování společných programů EU a ČR z končícího programového období 2007-2013 a také proto, že pro nové programové období 2014-2020 (bez SZP) se s čerpáním prostředků teprve začíná. Schválený rozpočet výdajů na financování společných programů EU a ČR programového období 2014-2020 předpokládal běžné i kapitálové výdaje ve výši 70,0 mld. Kč a byl zatím čerpán ve výši 20,8 mld. Kč (nejvíce OP Doprava 9,0 mld. Kč a OP Zaměstnanost 7,6 mld. Kč).

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října 2016 přebytkem ve výši 98,3 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2015 výsledek lepší o 127,5 mld. Kč. Na příjmové straně rozpočtu je nejdůležitější především růst daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o 58,1 mld. Kč, tj. o 7,1 %. Meziročnímu srovnání pomáhá i nižší čerpání výdajů na spolufinancování společných programů EU a ČR o 73,8 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném říjnu skončilo přebytkem 16,1 mld. Kč (v říjnu 2015 to byl schodek 26,4 mld. Kč), když příjmy činily 101,5 mld. Kč (v říjnu 2015 to bylo 88,6 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 85,4 mld. Kč (v říjnu 2015 to bylo 115,0 mld. Kč). Na meziročně vyšších příjmech v samotném říjnu o 12,9 mld. Kč se pozitivně projevil zejména již zmíněný převod 8,7 mld. Kč z privatizačního účtu do příjmů kapitoly VPS (loni proběhl v listopadu). Na meziročně nižší výdaje v samotném říjnu o 29,5 mld. Kč působily nejvíce nižší kapitálové výdaje o 13,8 mld. Kč a také fakt, že v roce 2015 byla poslední záloha regionálnímu školství vyplacena již v říjnu, zatímco v letošním roce to bude až v listopadu (vliv cca 14 mld. Kč).