Tehdy přepravovalo 123 trolejbusů na 10 linkách více než 48 milionů cestujících ročně. Od té doby se od trolejbusů postupně opouštělo a poslední z nich vyjel v noci z 15. na 16. října 1972. O návratu trolejbusů do Prahy se dnes již neuvažuje. Většina cestujících je totiž přepravována ekologicky příznivou dopravou (metro a tramvaje) a nové autobusy splňují nejpřísnější ekologické limity.

„V dlouhodobých strategických plánech Prahy a ani Dopravního podniku se neuvažuje o obnově trolejbusové dopravy. Obnovení trolejbusové dopravy by si vyžádalo značné investice do vozidel, vozoven, opravárenských kapacit a infrastruktury (kabelové sítě, měnírny, vrchní vedení) a přínosy obnovení trolejbusové dopravy by tyto vysoké náklady nevyvážily,“ uvádí David Dohnal, vedoucí odboru Strategický a investiční rozvoj.

Také přínos trolejbusů pro životní prostředí v Praze by byl v dnešní době v podstatě zanedbatelný. Hlavní přeprava cestujících totiž probíhá ekologicky příznivou elektrickou kolejovou dopravou (metro, tramvaje) a zároveň jsou v současné době pro MHD pořizovány výhradně autobusy, které splňují nejpřísnější emisní limity Euro 5 a EEV. Náklady na provoz autobusů a trolejbusů jsou v podstatě srovnatelné, případná úspora by ani zdaleka nevyvážila potřebné úvodní investice do vozidel a infrastruktury.

Historie trolejbusů v Praze

Návrh na zavedení trolejbusové dopravy v Praze zřejmě poprvé představil již v prosinci roku 1927 předseda správní rady Elektrických podniků hlavního města Prahy Eustach Mölzer. Elektrické podniky zvolily pro první trolejbusovou linku trať od střešovické vozovny přes Ořechovku, Bořislavku a Hanspaulku ke Svatému Matěji. První zkušební jízdy, zatím bez cestujících, začaly 5. června 1936, pravidelný provoz pak byl slavnostně zahájen 28. srpna. O tři roky později, 1. října 1939, zahájily Elektrické podniky provoz na druhé trolejbusové trati, která vedla od Anděla k Walterově továrně v Jinonicích. V kopcovité oblasti Malvazinek se trolejbusy velmi dobře osvědčily.

Druhá světová válka rozvoj pražských trolejbusů poněkud pozdržela. Mimořádně rychlé zavádění trolejbusové dopravy v českých a moravských městech proběhlo až v letech 1946-1952. Rozvoj nenastal jen v Praze, nový dopravní prostředek se dále objevil v jedenácti městech. Zatímco Praha v roce 2012 slaví 40 let ukončení trolejbusového provozu, hned pět měst v republice slaví letos 60. výročí od jeho zavedení.

Hlavním důvodem postupného upouštění od trolejbusové dopravy v Praze byly tehdejší hospodářské poměry. Ty v zemi nedovolovaly tak velkému městu jako byla Praha zajistit potřebnou energetickou kapacitu.

V roce 1963 dosáhla trolejbusová síť svého maxima – trolejbusy přepravily přes 48 milionů cestujících. Bylo to nejvíc v jejich pražské historii. Ve všední dny se vypravovalo 123 trolejbusů na 10 linek, jejichž celková délka dosahovala 62 km. Od poloviny šedesátých let se ale začalo od trolejbusové dopravy postupně opouštět. Svoji roli při rozhodování o definitivním zrušení trolejbusů v systému pražské MHD sehrála i v té době levná ropa ze Sovětského svazu, díky které byla upřednostňována bouřlivě se rozvíjející autobusová doprava a její operativnost.

Rozloučení s pražskými trolejbusy se konalo v neděli 15. října 1972. Poslední jízda pražských trolejbusů se uskutečnila po půlnoci z 15. na 16. října od Orionky a 14 minut po jedné hodině trolejbus zatáhl do smíchovské vozovny. Praha ale nebyla jediným městem, které trolejbusovou dopravu zrušilo. Nátlaku státních orgánů na minimalizaci druhů dopravních prostředků v jednotlivých městech podlehly v 70. letech také České Budějovice a Děčín. Do Českých Budějovic se však trolejbusy téměř po dvaceti letech vrátily.