Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 4. až 13. května 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1292 respondentů.

V kontextu pozitivního vývoje zaměstnanosti u nás a snižujících se obav ekonomicky aktivních občanů z nezaměstnanosti je zajímavé se podívat na to, jak lidé aktuálně vidí nezaměstnané a přístup státu k této problematice.

Výrazná většina české veřejnosti (70 %) se přiklání k názoru, že stát by měl při řešení problému nezaměstnanosti zastávat aktivní roli, že by se měl lidem postarat o práci. Třetina respondentů je o tom pevně přesvědčena. Přibližně třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní jev, který stimuluje lidi k větší odpovědnosti a úctě k práci. Podobný podíl lidí (57 %) se domnívá, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez zájmu o práci.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

STEM sleduje názory lidí na nezaměstnanost a nezaměstnané už 23 let. Dlouhodobá časová řada ukazuje, že mínění o této problematice bylo v posledních letech relativně ustálené. Největší názorovou stabilitu vidíme v odpovědích na otázku, zda by stát měl povinně zajišťovat práci tomu, kdo o ni stojí. Názor, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivní jev, sdílela v roce 1993 výrazná většina lidí (kolem 80 %), postupně však, s nárůstem nezaměstnanosti, tento podíl klesal, do roku 2010 se držel nad 60% hranicí a v posledních letech spíše nepatrně pod ní.

Mínění, že nezaměstnaní ve skutečnosti nemají zájem o práci, v české veřejnosti převažovalo na počátku existence samostatného českého státu a pak ještě v době ekonomického vzestupu v letech 2007 až 2008. Od roku 2009 se stalo menšinovým názorem (s podílem kolem 40 %). Aktuální průzkum ovšem ukazuje výraznou změnu a podobně jako v roce 1993 nyní ve veřejném mínění mírně převažuje názor, že většina nezaměstnaných ve skutečnosti o práci zájem nemá.

Pramen: STEM, Trendy 1993-2016

Názor, že většina nezaměstnaných nemá ve skutečnosti o práci zájem, zastávají poněkud častěji lidé starší 60 let (62 %), studenti (61 %) a důchodci (62 %), dále zaměstnanci na úřednických pozicích (61 %). Jak jsme již uvedli, míra souhlasu s tímto názorem je významně vyšší než v posledním průzkumu z května 2014, a to vyrovnaně v různých sociodemografických skupinách. Pouze mezi zaměstnanci v dělnických profesích nebyl růst tak výrazný jako u ostatních zaměstnanců (pouze o 7 procentních bodů).

O tom, že stát má povinnost každému zajistit práci, jsou méně často přesvědčeni lidé s vysokoškolským vzděláním a zaměstnanci v odborných profesích (i když i mezi nimi má mírnou většinu: 57 %, resp. 58 %). Naopak s tím, že nezaměstnanost vede k většímu ocenění práce a je tedy pozitivním jevem, souhlasí vysokoškolsky vzdělaní výrazně častěji než lidé se základním vzděláním a vyučení.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů

Názory na nezaměstnanost a nezaměstnané jsou také ovlivněny politickými postoji občanů, na jedné straně jsou levicově orientovaní lidé, kteří zdůrazňují povinnost státu zajistit práci a méně často považují nezaměstnané za lidi bez skutečného zájmu o práci a nezaměstnanost za pozitivní jev, na druhé straně pravicově orientovaní občané s opačnými postoji.

Pramen: STEM, Trendy 2016/5, 1292 respondentů