Konkrétně se nákaza objevila v komerčním velkochovu nosnic (900 000 ks) ve Velkopolském vojvodství. Z preventivních důvodů SVS rozhodla zaměřit své kontroly na chovy a potravinářské firmy, které jsou v kontaktu s rizikovým regionem.

V souvislosti s novým ohniskem aviární influenzy (AI) v Polsku a zvýšeným rizikem zavlečení nákazy do ČR SVS rozhodla o mimořádné kontrolní akci, která se zaměří na chovy drůbeže, drůbeží porážky a třídírny konzumních vajec, které jsou v kontaktu s územím Polska, konkrétně s Velkopolským vojvodstvím.

Jediným efektivním nástrojem, který brání přenosu ptačí chřipky do chovů, je důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti. „Nejdůležitější je především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením. Zasíťované výběhy a krmení pod přístřeškem umožňuje efektivní prevenci před zavlečením nákazy,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Volně žijící ptáci představují přirozený rezervoár viru ptačí chřipky a při aktuálně probíhající migraci volně žijícího ptactva se nebezpečí přenosu nákazy výrazně zvyšuje. Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.

Poslední vlna výskytu aviární influenzy se v ČR objevila zkraje letošního roku. Na území ČR byla vyhlášena dvě ohniska ptačí chřipky v chovech drůbeže. První letošní ohnisko bylo potvrzeno 18. ledna 2020 v malochovu drůbeže v obci Štěpánov nad Svratkou na Vysočině. Druhým letos zasaženým chovem byl komerční chov drůbeže ve Slepoticích 17. února 2020.

S ohledem na včasné zachycení případné nákazy na území ČR v souladu s evropskou legislativou provádí SVS program sledování výskytu AI v chovech drůbeže a u volně žijících ptáků. V roce 2020 bylo na území ČR vyšetřeno 109 nalezených uhynulých volně žijících ptáků. U žádného z nich nebyl zjištěn virus AI. V chovech drůbeže bylo od začátku roku 2020 v rámci tohoto programu vyšetřeno 3210 vzorků krve pocházejících z 227 různých hospodářství. Všechny výsledky vyšetření byly negativní na přítomnost protilátek proti sledovaným subtypům H5 a H7.