Tvrzení o omezení informování o trestním řízení je nepravdivé. Zákon o svobodném přístupu k informacím již nyní stanovuje, že „povinné subjekty neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení“. Orgány činné v trestním v trestním řízení proto informují veřejnost a sdělovací prostředky v režimu trestního řádu, který jim tuto povinnost ukládá. V praxi se tak navíc běžně děje. Tvrzení o vyloučení informací o trestním řízení tak neodpovídá právnímu stavu ani snadno ověřitelné realitě. To se samozřejmě týká i informování o kauzách politiků a veřejně činných osob, tedy věcí veřejného zájmu. Na kauzy spojené s politiky nebude možné uplatňovat žádnou výjimku.

Nepravdivé je i tvrzení o razantním omezení informování o úředních osobách, neboť důslednější ochrana práce s utajovanými informacemi se týká jen omezeného okruhu osob specializovaných orgánů, a určitě ne obecních úředníků.

Podobně zavádějící až zcela nepravdivé jsou zprávy o omezení informování o zahraničních věcech, pokud se omezení vztahují např. na tajná hlasování v mezinárodních orgánech nebo na řízení proti České republice ze strany Komise z důvodu neprovedení směrnice. Tam omezení již nyní dovodily správní soudy.

Změnou oproti nynějšímu stavu nejsou ani pokuty, které lze uložit za zveřejnění citlivých informací tam, kde to trestní předpisy zakazují. Adaptační zákon pouze beze změn přejímá ustanovení o pokutách z  platného zákona o ochraně osobních údajů, který zanikne, do nového zákona o zpracování osobních údajů. Sankce dopadá např. na zveřejnění identity dětské oběti znásilnění, mladistvého podezřelého nebo o svědcích ještě v přípravném řízení, a s novelou informačního zákona nijak nesouvisí. I tam, kde trestní předpisy ukládají omezení, zároveň může převážit veřejný zájem, který je poté legálním důvodem ke zveřejnění informace.

Novela jako celek primárně reaguje na požadavky zpravodajských služeb a Bezpečnostní rady státu, když posiluje ochranu práce s utajovanými skutečnostmi a informacemi citlivými z hlediska bezpečnosti České republiky a jejich občanů, zejména v kontextu hybridních hrozeb.