Nízká porodnost od devadesátých let se výrazně podílela na relativně malém přírůstku celkového počtu obyvatel republiky. Co se však podstatně změnilo, je úroveň formálního vzdělání. Změny lze demonstrovat na skupině obyvatel ve věku 25-64 let, která zahrnuje převážnou část osob, které již ukončily své vzdělávání a jsou ekonomicky aktivní. Za dvacetileté období 1995-2015 se celkový počet těchto osob zvýšil o 628 tis. na 5 959 tis. Od roku 2005 byl však přírůstek jejich počtu již velmi nízký (46 tis.).

Z hlediska dosaženého stupně vzdělání došlo v průběhu dvaceti let k velkým změnám:

• značně poklesl počet osob se základním vzděláním (ISCED 0-2) – o půl miliónu na 408 tis.,

• snížil se počet osob se středním vzděláním bez maturity (převážně vyučených) – o 125 tis. s výrazným propadem jejich počtu v posledních letech; v období od roku 2005 až do roku 2015 poklesl počet těchto osob o 362 tis.,

• na rozdíl od vývoje počtu osob se základním vzděláním nebo středním vzděláním bez maturity vzrostl počet absolventů středních škol s maturitou o 505 tis.; v posledních deseti letech se však jejich počet již výrazněji neměnil,

• enormně se zvýšil počet absolventů terciárního studia, a to o tři čtvrtě miliónu osob (přírůstek 2015/1995 dosáhl mimořádné hodnoty 134 %); růst počtu absolventů vysokoškolského studia byl markantní zejména v posledních pěti letech.

Za terciární (vysokoškolské) vzdělání je v souladu s klasifikací CZ-ISCED 2011 považováno úspěšné absolvování bakalářského, magisterského a doktorského studia a také vyšší odborné vzdělání (VOŠ). V roce 2015 ve skupině 25-64letých převládala absolventura magisterského studia (953 tis. z celkového počtu 1 311 tis. osob s terciárním vzděláním). Bakalářské studium absolvovalo 214 tis. osob, vyšší odbornou školu 108 tis. a doktorské studium ukončilo 36 tis. osob. Lze předpokládat, že část absolventů, např. VOŠ nebo bakalářů, dále studuje na vyšším stupni v rámci terciárního vzdělávání. Do tohoto stupně vzdělání nejsou z důvodu srovnatelnosti v časové řadě zahrnuti konzervatoristé s absolutoriem, kterých bylo v minulém roce 11 tis.

Počet žen s terciárním vzděláním je vyšší než počet mužů

Vzdělanostní skladba mužů a žen se dlouhodobě liší. Pro celé období od roku 1995 je příznačný pokles počtu mužů se základním vzděláním (za dvacet let o 118 tis.). Téměř 43 % mužů ve věku 25-64 let je vyučených nebo dosáhlo středního stupně vzdělání bez maturity (1 286 tis.). Jejich počet v porovnání s rokem 1995 se výrazněji nezměnil, je však patrná sestupná tendence v posledních letech. Od roku 2010 se snížil jejich počet o 163 tis., tj. o více než 11 %.

Na rozdíl od skupiny osob se základním vzděláním a vyučených se zvyšuje počet mužů s maturitou a zejména vysokoškoláků. Od roku 1995 se za dvacet let zvýšil počet mužů s maturitou o 280 tis., ale od roku 2008 jejich počet více méně stagnuje. Naproti tomu v celém hodnoceném období soustavně roste počet absolventů terciárního studia. Za dvacet let se počet 25-64letých mužů s touto úrovní vzdělání zvýšil o 286 tis. na 627 tis., to je bezmála o 84 % více než v polovině devadesátých let.

Poněkud jiná situace je ve skupině žen. Za dvacet let podstatně klesl počet žen se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Ještě v roce 1995 byl počet žen se středním stupněm vzdělání bez maturity fakticky vyrovnaný s počtem žen s maturitou, ale jen za posledních deset let se jejich počet snížil o více než 160 tis.

Stále nejčetnější skupinou jsou ženy se středním stupněm vzdělání s maturitou (39 %). Obdobně jako u vyučených lze pozorovat výrazné snižování jejich počtu v posledních letech a v minulém roce klesl jejich počet pod úroveň roku 2005.

Snižování počtu žen se základním a středním stupněm vzdělání je kompenzováno mimořádným nárůstem počtu žen s vysokoškolským (terciárním) stupněm vzdělání. V roce 2015 dosáhl počet 25-64letých žen s terciárním vzděláním 684 tis., a to je více než trojnásobek úrovně z roku 1995. Enormní růst žen s tímto typem vzdělání dokumentuje i fakt, že v roce 2012 byl počet vysokoškolsky vzdělaných žen již vyšší než počet mužů a od té doby se rozdíl mezi ženami a muži dále rychle zvětšuje.

Podíl absolventů terciárního studia na populaci 25-64letých dosáhl v minulém roce v České republice 22 %, což je stále méně než ve většině členských zemí Evropské unie. Při průměru za celou EU 30 % mělo nižší podíl obyvatel s terciárním vzděláním například i Německo (necelých 28 %). To se však rychle mění. Podíl mladých, kteří ukončili nebo stále studují na úrovni terciárního vzdělání, je v porovnání se starší generací naprosto jiný.

Podíl absolventů terciárního studia se příliš neliší v celé skupině čtyřicátníků a padesátníků. Závažná je skutečnost, že daleko nejčetnější skupina lidí ve věku 35-44 let vykazuje vysoký podíl počtu absolventů s maturitou nebo bez maturity, ale podíl absolventů terciárního stupně je relativně nízký. Značná část těchto osob absolvovala střední stupeň vzdělání v devadesátých letech, kdy možnosti studia na terciární úrovni byly omezené. Naproti tomu současné kapacity vysokého školství umožňují absolvovat formální stupeň vzdělání značné části mladé populace.

Údaje za skupinu 25-29letých jsou do určité míry ovlivněny skutečností, že někteří ještě neukončili své formální vzdělávání. Především se jedná o středoškoláky, kteří stále ještě studují na úrovni terciárního vzdělávání. Za předpokladu, že studium úspěšně dokončí, tak by se zvýšil podíl osob s terciárním vzděláním v této věkové skupině na 36 %. Podíl připravujících se na terciárním stupni je vysoký zejména ve skupině 20-24letých, ve které by podíl absolventů terciárního studia v případě úspěšného ukončení mohl hypoteticky dosáhnout více než 45 %, a to je hodnota, kterou dosahují země s nejvyšším podílem terciárního vzdělání jako např. severské státy. Přitom ještě neuvažujeme o možnosti případného studia středoškoláků na terciárním vzdělání ve vyšším věku.

Velké rozdíly mezi kraji v dosaženém stupni formálního vzdělání

Struktura obyvatelstva podle úrovně dosaženého vzdělání je mezi kraji velmi odlišná. Jestliže porovnáme vzdělanostní skladbu 25-64letých osob mezi jednotlivými regiony, tak proti jiným krajům republiky má mimořádný podíl bydlících obyvatel s terciárním vzděláním zejména Praha (téměř 40 %). Tento podíl je prakticky třikrát vyšší, než je podíl vysokoškoláků v Karlovarském a Ústeckém kraji. Nadprůměrný počet vysokoškoláků je v Jihomoravském kraji a hranici dvaceti procent překročil i kraj Středočeský, Olomoucký a Zlínský.

V Praze je přitom nejnižší podíl osob se základním vzděláním a podstatně nižší i podíl osob se středním vzděláním bez maturity. Z předcházejících analýz vyplývá, že do velkých měst dojíždějí za prací ve velké míře právě absolventi vysokoškolského studia, a tak se zvyšuje počet přítomných obyvatel s tímto vzděláním v těchto městech, zejména v Praze a Brně.

V posledních dvaceti letech se výrazně změnila nejen úroveň formálního vzdělání, ale k podstatným změnám došlo i ve skladbě absolventů podle široce vymezených oborů vzdělání. Pro posouzení byly využity údaje za rok 2005 a 2015, které byly zpracovány podle jednotné metodiky ISCED97. Za základ byla opět uvažována věková skupina 25-64 let.

Ve skupině osob se středním vzděláním bez maturity, převážně vyučených, je značný propad ve třech oborech. Jedná se především o široký obor technické vědy, výroba a stavebnictví, i když je stále nejčetnější ze všech stupňů a oborů dosaženého vzdělání. Počet těchto osob se snížil za pouhých deset let o téměř 300 tis. Pokles nastal na tomto stupni i v oboru zemědělství a v oboru společenské vědy, obchod a právo.

Ve druhé nejčetnější skupině osob se středním vzděláním s maturitou nebyly změny v oborovém zaměření tak výrazné jako mezi převážně vyučenými. Za pozornost stojí relativně velký přírůstek absolventů humanitních věd a umění a oboru služby.

Největší změny v zaměření studia vykazuje skupina absolventů terciárního stupně vzdělání. Rychlý růst celé skupiny však nebyl rovnoměrný. V roce 2005 byl nejčastějším oborem skupina technické vědy, výroba a stavebnictví. Při celkovém vzrůstu počtu absolventů terciárního stupně o 70 % byl ale nárůst ve skupině technických věd, výroby a stavebnictví vůbec relativně nejnižší (o čtvrtinu) a v minulém roce klesl počet absolventů tohoto oboru studia na druhé místo. Co do celkového počtu jej předstihl široce vymezený obor společenské vědy, obchod a právo, ve kterém vzrostl počet absolventů za deset let o 126 %! Vysoký relativní nárůst vykazuje i skupina zdravotnictví a sociální péče.

* * *

Míra zaměstnanosti ve skupině 25-64letých je v České republice jedna z nejvyšších v rámci celé EU. Zároveň naše republika vykazuje i nejvyšší podíl osob, které úspěšně absolvovaly alespoň střední stupeň vzdělání. Je pro nás specifické, že máme vysoký podíl absolventů středního vzdělání, vyučených nebo s maturitou v nejčetnějších věkových skupinách mladšího středního věku nad 35 let. Na druhé straně mimořádně vzrostl podíl absolventů terciárního stupně v početně slabších ročnících. To se týká celé skupiny osob mladších 35 let (pro ilustraci počet mladých ve věku 1519 let dosáhl v minulém roce 460 tis., to je prakticky polovina 3539letých). V každém případě bude rozdíl ve stupni dosaženého vzdělání působit dlouhodobě.

Je otázka, v jaké míře bude náš vzdělanostní systém predikovat vývoj naší ekonomiky a reagovat na potřebu zajištění potřebné profesní struktury. To zcela jistě bude ovlivňovat i systém celoživotního vzdělávání, který by měl přispívat k rozšíření odbornosti hlavně pracujících ve středním a vyšším produktivním věku.

Marta Petráňová, Bohuslav Mejstřík

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, ČSÚ