Cílem semináře bylo seznámit účastníky, kterými byli především starostové měst a obcí dotčených nejen letošními povodněmi, s tématy, které byly po letošní červnové povodni nejvíce diskutovány. Vystupující se přítomným snažili přiblížit nejen průběh povodně na jednotlivých vodních tocích, ale i příčiny jejího vzniku a vyhodnocení jejího průběhu a dopadů. Vysvětleny byly také zásady manipulace s vodou v nádržích na Vltavské kaskádě, a tím i při povodni nejčastěji pokládaná otázka “proč se nádrže neupouštěly dříve?“, a hlavní zásady hospodaření s vodou. Další prezentace se zabývaly popisem dosavadního vývoje budování přehrad v ČR od začátku minulého století až po současnost. V jejich rámci byly například diskutovány: možné budoucí nároky na nové akumulace vod v souvislosti s očekávanými změnami klimatu, základní zásady ochrany před povodněmi, závaznost manipulačních řádů vodních děl a jejich případné přehodnocení do budoucna a v neposlední řadě pojištění nemovitostí v záplavových územích.

„Po letošní povodni se na Svaz obrátila celá řada starostů, kteří se cítili poškozeni způsobem regulace přehrad na Vltavské kaskádě. Vysvětlit, jaké jsou reálné možnosti přehrad v omezeném čase před nástupem povodně a během ní i další aspekty související s rolí přehrad při povodních, bylo cílem tohoto semináře. Věřím, že vyšší informovanost představitelů samospráv bude přínosná pro jejich práci nejen v krizovém řízení při povodních, ale i při plánování prevence v podobě protipovodňových opatření, což je ještě důležitější,” konstatuje předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Uskutečnění semináře považuje s ohledem na vzájemnou informovanost za důležité a přínosné i generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala, který říká: „Přehrady Vltavské kaskády mají schopnost ochrany před povodněmi maximálně do úrovně 10 – 20leté vody.  Tuto úlohu plní kaskáda dlouhodobě na sto procent a bylo tomu tak i při letošní povodni.“ A právě k letošní červnové povodni Petr Kubala dodává: „Před nástupem povodně byl vytvořen na kaskádě dvojnásobný retenční prostor oproti hydrologickým předpovědím, což významně pomohlo k získání času na přípravu protipovodňových opatření a následně snížení průtoků při kulminaci neregulovatelné Berounky a Sázavy na dolním toku Vltavy a Labe. Nyní probíhají práce na vyhodnocení povodně s tím, že budou diskutovány i otázky související s možným zvýšením schopnosti kaskády zadržet v případě povodně větší množství vody.“

Seminář byl pořádán Výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, státním podnikem Povodí Vltavy a Svazem měst a obcí ČR.

Na území o celkové rozloze 28 708 km2 spravuje Povodí Vltavy, státní podnik, více než 23 000 km vodních toků v hydrologickém povodí řeky Vltavy a v dalších vymezených hydrologických povodích, z toho je 5 470 km významných vodních toků, téměř 12 000 km určených drobných vodních toků a další drobné vodní toky. Dále má právo hospodařit se 116 vodními nádržemi, z toho je 31 významných vodních nádrží, 20 plavebními komorami na Vltavské vodní cestě, 47 pohyblivými a 292 pevnými jezy a 19 malými vodními elektrárnami.

Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a města. Svaz měst a obcí ČR je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy. V současné době Svaz sdružuje kolem dvou a půl tisíce měst a obcí.www.smocr.cz