SP ČR: Česko neví, z jakých profesí jsou nezaměstnaní
07.03.2013 17:46 | Zprávy
Na Brněnském výstavišti proběhlo diskusní setkání vedení Svazu s hejtmanem M.Haškem a J.Běhounkem a zaměstnavateli ze dvou krajů.
reklama
Na Radě hospodářské a sociální dohody ČR (tripartitě) žádal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák vládu, aby jeho svaz obdržel údaje o tom, jaké je složení téměř 600 tisíc lidí bez práce z hlediska jejich profesí. Ministerstvo práce a Generální ředitelství Úřadů práce nemá však tyto informace k dispozici, neboť nejsou vyžadovány. Česká republika tak nemá přehled o tom, z jakých profesí jsou nezaměstnaní, tedy jaké profese nejsou uplatnitelné na pracovním trhu.
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) již přitom celé roky poukazuje na výraznou disproporci mezi požadavky firem po technicky vzdělaných pracovnících, učních, středoškolácích i vysokoškolácích a vzdělávacím systémem. SP ČR má dokonce vypracovanou metodiku predikce oborů, po kterých je poptávka a které jsou uplatnitelné v jednotlivých krajích i v celé ČR.
Právě nezaměstnanost a podpora technického vzdělávání byly dnes tématem diskusního setkání vedení SP ČR v čele s prezidentem Jaroslavem Hanákem a třemi desítkami podnikatelů z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina a hejtmany obou těchto krajů, které se uskutečnilo na Brněnském výstavišti.
Závažnost tématu potvrdilo i únorové šetření SP ČR, které zde bylo prezentováno. Vyplynulo z něj, že v Jihomoravském kraji tři čtvrtiny zaměstnavatelů pociťují nedostatek technicky vzdělaných pracovníků. V Kraji Vysočina na tento problém poukazuje dokonce každý devátý zaměstnavatel z deseti.
Jak hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, tak také hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, poukázali na výrazné problémy s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků ve firmách. „Vedeme řadu jednání s ministrem školství. Shodujeme se v tom, že je potřeba podpořit technické obory a propojit základní a střední školství,“ uvedl Jiří Běhounek.
Na příklad nefunkčního propojení požadavků trhu práce a vzdělávacího systému a dosavadní rezignaci státu řešit tento problém poukázala při debatě řada zaměstnavatelů. „V okrese Pelhřimov je 1,3 procenta mužské nezaměstnanosti, a to díky práci v naší firmě. Máme ale nedostatek lidí. Spolupracujeme proto se třiceti základními školami, ročně organizujeme 600 exkurzí pro rodiče a žáky. Dokonce jsme museli zřídit vlastní autobusovou linku, abychom mohli dovézt pracovníky na směnu,“ uvedl Lubomír Stoklásek, generální ředitel Agrostroj Pelhřimov.
Na problém neprávně nasměrovaného školského systému upozornil i Michal Janouškovec, ředitel Tesla Jihlava. Podle něho je příkladem Vysoká škola polytechnická Jihlava, která není ochotna otevřít katedru technického oboru, které potřebuje město a kraj. „Jsme ochotni se na tom podílet i finančně, ale odezvu nevidíme,“ uvedl Michal Janouškovec.
Prezident Jaroslav Hanák v souvislosti s podporou technického vzdělávání poukázal na výrazné úsilí SP ČR, které po mnoha jednáních naznačují vstřícnost Ministerstva školství a Ministerstva průmyslu a obchodu. Některé návrhy se týkají odečtu daní u firem podporujících výuku technických oborů, zavádění polytechnické výchovy do škol, rozšíření výuky matematiky i změny kritéria financování vysokých škol nikoliv na osobu, ale i na základě uplatnitelnosti absolventa na trhu práce a dalších relevantních kritérií.
Viceprezident SP ČR Radek Špicar připomněl pilotní projekt duálního vzdělávání a projekt IQ Industry. V jeho rámci spolupracující školy a firmy připravují studijní plány, firmy posílají své zástupce učit do škol a platí jim i strojní vybavení.
Jedním ze závěrů jednání byla nabídka hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška na spolupráci se zástupci Svazu na výběru potřebných učebních oborů ve školách, a to v návaznosti na potřeby podniků. Podobu škol a směrování oborů schvaluje Rada kraje, přičemž v Jihomoravském kraji je už vytipováno 23 těch prioritních. A jako předseda Asociace krajů nabídnul Michal Hašek Svazu průmyslu a dopravy ČR trvalou komunikaci o problémech zaměstnavatelů a podnikatelů v krajích. Mezi ně patří stav dopravní infrastruktury, jako omezující faktor pro podnikání jej vnímá v Jihomoravském kraji více jak polovina firem a téměř dvě pětiny v Kraji Vysočina.
Ale hovořilo se i o přílišné administrativní zátěži, a to i v souvislosti s evropskými projekty. Zvedlo se téma vysoké ceny elektřiny a zmíněny byly obavy ze snahy Evropské komise vyloučit velké firmy z možnosti přístupu k investičním pobídkám.
Výše uvedené jednání je součástí diskusních setkání v jednotlivých regionech. Podobné akce proběhly již v Plzni, Chomutově a Olomouci za přítomnosti hejtmanů krajů nebo jejich náměstků.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.