Sociologický výzkum, který STEM vypracoval v únoru 2018 na základě zadání Ministerstva zdravotnictví ČR, zjišťoval názory české veřejnosti na eRecept a konkrétní zkušenosti s jeho vydáváním u lékařů a vyzvedáváním v lékárnách.

eRecept je pro českou veřejnost obecně známou skutečností, ovšem zatím spíše bez osobní zkušenosti. V polovině února o eReceptu slyšela prakticky celá veřejnost (94 %), ale osobní zkušenost s ním měly dvě pětiny občanů (39 %).

Očekávání přínosu povinného zavedení e-Receptu mezi veřejností je vysoké. STEM testoval čtyři přínosy eReceptu pro pacienty a lékaře. Až na výjimky (na úrovni jedné desetiny) je oceňuje celá česká veřejnost. Z hlediska intenzity pozitivního hodnocení je na prvním místě z testovaných přínosů možnost lékaře, v případě souhlasu pacienta, nahlédnout při předepisování léků do seznamu všech léků, které pacient užívá (69 % odpovědí „určitě ano“). Na druhém místě je se stejnou intenzitou jednoznačně pozitivního přijetí (58 %, resp. 59 %) možnost zjištění, zda předpis byl od lékaře vystaven úplně či není falešný, a možnost prostřednictvím identifikátoru vyzvednout léky v lékárně bez nutnosti návštěvy ordinace.

V první polovině února označila povinné zavedení eReceptu jako dobrou věc téměř celá veřejnost (91 %), za jednoznačně dobrou věc třetina občanů (32 %).

Mezi lidmi, kteří se již s eReceptem setkali, je přitom jednoznačně pozitivní hodnocení eReceptu výrazně vyšší, na úrovni dvou pětin (42 %), polovina (50 %) uvedla variantu „spíše dobrá věc“.

Mezi lidmi, kteří již mají osobní zkušenost s vystavením nebo vyzvednutím eReceptu, jasně převažuje hodnocení, že eRecept dobu čekání v ordinaci u lékaře ani v lékárnách při vyzvedávání léků neprodlužuje. Tuto zkušenost vyjadřuje 63 % z těch, kteří byli osobně u lékaře, a 73 % z těch, kteří osobně byli s eReceptem v lékárně.

Se zavřením ordinace kvůli eReceptu či plány na zavření u některého z lékařů, které dotázaný navštěvuje, se osobně setkala pouze necelá desetina respondentů.

Postupnou elektronizaci českého zdravotnictví přímo podporuje mírně nadpoloviční většina veřejnosti, zásadních odpůrců je pouze 6 %. Podpora elektronizace zdravotnictví je významně vyšší mezi muži a lidmi s vysokoškolským vzděláním. Rozdíly v závislosti na věku překvapivě nejsou výrazné.