Dvě pětiny veřejnosti pozitivně hodnotí Alenu Schillerovou (její hodnocení se dále zlepšuje) a Ivana Bartoše. Další zvyšování podílu příznivých názorů dále pozorujeme u Jany Maláčové, pak také u Richarda Brabce, Adama Vojtěcha a Kláry Dostálové. Nejméně známým členem vlády je koncem dubna jmenovaný ministr dopravy V. Kremlík. Z déle působících ministrů jsou velmi málo známi ministr obrany L. Metnar, ministr školství R. Plaga a ministr kultury A. Staněk (nezná je zhruba polovina dotázaných).

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (ZDE) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 14. až 30. června 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1004 respondentů. Na výzkumu pracovalo 253 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

Do výzkumu politických osobností, který se uskutečnil v druhé polovině měsíce června, byli zařazeni všichni členové vlády a také předsedové parlamentních stran.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš zůstává nejlépe hodnoceným politikem, příznivě jej vidí necelá polovina občanů (45 %), jeho náskok před ostatními zkoumanými politickými osobnostmi je ovšem nižší než v minulosti. Na druhém místě je ministryně financí Alena Schillerová (40 % příznivých hodnocení), jen s minimálním odstupem je třetí v pořadí předseda Pirátů Ivan Bartoš (39 %). Dále se zlepšuje hodnocení ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Obdobný podíl příznivých hodnocení mají předseda SPD Tomio Okamura a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Andrej Babiš zaznamenal oproti lednovému průzkumu mírné oslabení podílu příznivých hodnocení a tábor jeho odpůrců začíná mít výraznější převahu nad táborem sympatizantů. Na začátku roku byl poměr příznivých hodnocení vůči nepříznivým 48 % versus 51 %. Nyní je to 45 % versus 54 %. Průzkum se uskutečnil po zveřejnění auditů Evropské komise na dotace pro Agrofert a v období veřejných protestů vůči premiérovi Babišovi. Dodejme ovšem, že mezi sympatizanty hnutí ANO pozice premiéra zůstává stabilní, téměř všichni jej hodnotí pozitivně.

V porovnání s lednovým průzkumem je nyní lepší hodnocení ministryň Aleny Schillerové a Jany Maláčové, což pro ně znamená umístění na předních místech pomyslného žebříčku. V posledních měsících je stabilně hodnocen předseda Pirátů Ivan Bartoš. Celkem neměnné je také hodnocení Tomia Okamury (po menším výkyvu v lednu je nyní hodnocen stejně jako v minulém roce).

Oproti minulému šetření z počátku roku se kromě již uvedených ministryň mírně zlepšilo rovněž hodnocení ministra životního prostředí Richarda Brabce, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové. Poněkud lepší je dále hodnocení ministra školství Roberta Plagy, ministra obrany Lubomíra Metnara a ministra kultury Antonína Staňka, stále však v jejich případě podíl pozitivních názorů nepřesahuje čtvrtinu a znamená umístění v dolní části pomyslné hierarchie. Svou roli ve zvyšování podílu příznivých názorů na uvedené ministry hraje zlepšování jejich znalosti (i když v případě Plagy, Metnara a Staňka uvádí téměř polovina veřejnosti, že je nezná).

Málo známými ministry jsou také ministr zemědělství Miroslav Toman (nezná jej 44 %), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (47 %) a nejméně známým je ministr dopravy Vladimír Kremlík (60 %).

Předseda ČSSD a ministr obrany Jan Hamáček je hodnocen poměrně stabilně, třetina veřejnosti na něj má příznivý názor.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová, vůči které se kriticky vymezovaly demonstrace organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, je vnímána pozitivně třetinou občanů (naopak polovina lidí na ni má negativní názor). Nepřekvapí, že přestože je ve funkci „nováčkem“ (podobně jako K. Havlíček a V. Kremlík), zná ji jasná většina dotázaných (nezná pouze 13 %, u zmiňovaných ministrů je tento podíl výrazně vyšší).

Zastavme se dále u opozičních politiků (již jsme zmínili I. Bartoše a T. Okamuru). Vzhledem ke změnám ve vedení KDU-ČSL a STAN byli nově do průzkumu zařazeni Marek Výborný a Vít Rakušan. U obou je poměrně vysoká míra neznalosti (46 %, resp. 40 %). Předsedu STAN V. Rakušana hodnotí pozitivně čtvrtina veřejnosti (což je stejný podíl jako v případě jeho předchůdce ve funkci P. Gazdíka). Na předsedu KDU-ČSL M. Výborného má příznivý názor necelá pětina dotázaných (18 %, nepříznivý 36 %). Jeho předchůdce Pavel Bělobrádek byl pro veřejnost známější, a tím pádem jej sice pozitivně vnímal vyšší podíl respondentů (26 %), ovšem na druhou stranu u něj byl vysoký podíl jeho odpůrců (65 %).

U ostatních předsedů opozičních stran nepozorujeme žádné významné posuny v jejich hodnocení. Stabilně zhruba čtvrtina veřejnosti pozitivně hodnotí předsedu ODS Petra Fialu (27 %), předsedu KSČM Vojtěcha Filipa (27 %) a předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila (25 %). V celkovém pohledu je tedy hodnocení předsedů ODS, KSČM, TOP 09 a STAN velmi podobné.

Dlouhodobý vývoj popularity jednotlivých politiků

ŽEBŘÍČEK POPULARITY POLITICKÝCH OSOBNOSTÍ
Procentuální podíl souhrnu hodnocení „velmi příznivý“ + „spíše příznivý“ (+, žlutý sloupec), v aktuálním průzkumu také podíl lidí, kteří politika/političku neznají (šedý sloupec označený „?“)

Pozn.: Tučně jsou vyznačena jména politiků, kteří si v porovnání s předchozím průzkumem alespoň o 3 procentní body polepšili, kurzívou zapsaní si nejméně o 3 procentní body pohoršili. Pořadí politiků v žebříčku je dáno procentní hodnotou součtu příznivých hodnocení a známostí politika.
(pramen: STEM, Trendy 2015-2019)