Citovaný výzkum STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 3. až 11. prosince 2015. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1014 respondentů.

Již od roku 1994 STEM pravidelně sleduje, jaký mají naši občané vztah k některým zemím v Evropě i ke světovým velmocím. Průzkum realizovaný v prosinci 2015 ukázal významnou změnu v postoji české veřejnosti k některým zemím v porovnání s předchozím šetřením v roce 2013. Souvislost s aktuální situací v Evropě a uprchlickou krizí je velmi pravděpodobná.

Nejprve si shrneme aktuální výsledky. Nejvíce příznivých známek získalo jednoznačně Slovensko (86 % dotázaných jej oznámkovalo jedničkou nebo dvojkou). Velmi pozitivně lidé dále hodnotí Rakousko, Holandsko, Švédsko, Francii a Velkou Británii (cca 70 % občanů jim dalo jedničku nebo dvojku). Nadpoloviční podíl dotázaných udělil příznivé známky ještě Chorvatsku, Dánsku, Itálii, Belgii, Maďarsku, Japonsku a Slovinsku. K Polsku a Německu má příznivý vztah reprezentovaný známkami jedna nebo dva zhruba polovina občanů. Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Turecku . Nízký podíl pozitivních známek dále zjišťujeme v hodnocení vztahu ke Spojeným státům, Srbsku, Rusku, Číně a Ukrajině.

V porovnání s průzkumem z roku 2013 došlo k významnému snížení podílu příznivých známek především v případě vztahu k Německu (což znamená jeho posun směrem dolů v pomyslném žebříčku obliby zemí). Je pravděpodobné, že tato změna odráží postoj českých občanů k německé politice vůči migrantům a skepsi české veřejnosti k tomu, zda se Německu podaří uprchlickou krizi zvládnout. Situace v Evropě se však promítá i do vztahu k dalším západoevropským zemím, pokles pozitivních hodnocení oproti předchozímu průzkumu zjišťujeme především u Belgie, Dánska a Švédska, méně výrazně rovněž v případě Holandska, Francie a Velké Británie. Kromě evropských zemí se dále zhoršil postoj české veřejnosti ke Spojeným státům.

Naopak zlepšení vztahu můžeme konstatovat v případě hodnocení Maďarska, Polska a Slovenska. Mírně lepší je i hodnocení Číny, která však stále zůstává mezi nejhůře hodnocenými zeměmi.

Z porovnání aktuálního výzkumu s rokem 2013 stojí ještě za zmínku nezměněný podíl příznivých známek v případě Ruska.

Žebříček obliby zemí

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Hodnocení  v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů

Srovnání obliby zemí v letech 2013 a 2015

„Přečtu Vám jména různých zemí a Vy pomocí školních známek ohodnoťte, do jaké míry příznivý či nepříznivý vztah k těmto zemím máte.“

Podíl známek 1 + 2 v % (školní známkování, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)

Pramen: STEM, Trendy 2013/10, 2015/12

Z následujícího grafu zachycujícího více než dvacetiletou časovou řadu vztahu českých občanů k Německu, Francii, Velké Británii a Spojeným státům je jasně zřejmé skokové zhoršení hodnocení těchto zemí v aktuálním průzkumu, nejvýraznější v případě Německa. Propad je podobný roku 2004, kdy se v souvislosti se vstupem naší země do Evropské unie rozproudila veřejná diskuse o obraně našich národních zájmů (vliv na vztah ke Spojeným státům měla tehdy jistě americká politika na Středním východě, především v Iráku).

Vývoj hodnocení vybraných zemí (1994-2015)

(Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %)

Pramen: STEM, série Trendy 1994-2015

Zaměříme se nyní ještě podrobněji na vývoj vztahu k Německu. Z analýzy vyplývá, že v porovnání s rokem 2013 se zhoršil vztah k této zemi především mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi. V minulosti silně závislý vztah k Německu na úrovni vzdělání je tedy nyní téměř shodný ve všech vzdělanostních skupinách. V případě věku došlo ke snížení podílu příznivých známek ve všech věkových kategoriích, relativně nejméně ovšem u lidí ve věku 45 až 59 let.

Rozdíly v hodnocení Německa podle vzdělání (2013 a 2015)

(podíly známek 1+2 v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů

Rozdíly v hodnocení Německa podle věku (2013 a 2015)

(podíly známek 1+2 v %)

Pramen: STEM, Trendy 2015/12, 1014 respondentů