Les je komplexním ekosystémem a jednoduché a rychlé řešení situace neexistuje, je však nejvyšší čas přijmout účinná opatření zejména ze strany státu, shodli se přítomní vlastníci soukromých lesů. Prognóza vývoje následků kalamity pro rok 2019 je totiž alarmující.

Prioritou je finanční pomoc vlastníkům lesů při zpracování kalamity a opětovném zalesnění, úprava legislativy a změna systému hospodaření ve státních lesích.

Předseda Komory soukromých Richard Podstatzky Thonsern ve zprávě o činnosti spolku za uplynulý rok shrnul výsledky jednání zástupců Komory a SVOL ve věci řešení kůrovcové kalamity s vedením ministerstva, na Úřadu vlády, poslanci a senátory. Ocenil vytvoření Komory církevních lesů, která posílí vyjednávací pozici SVOL (rozloha lesů, které členové SVOL vlastní, se blíží půl milionu hektarů), a poděkoval aktérům letošního setkání vlastníků lesů Rakouska, Bavorska a Česka v Olomouci. „Udělali jsme kus práce, ale i letos nás čeká náročný rok. Kromě jiného chceme široké veřejnosti více přiblížit všechny funkce lesů a smysl jejich obhospodařování, ale také přesvědčit kraje, aby podobně jako Kraj Vysočina finančně motivovaly vlastníky lesů a snažily se jim pomoci v současné kůrovcové kalamitě,“ uvedl.

Kůrovec zasáhne všechny

„Lidé jsou tady zvyklí, že lesy, bez ohledu na vlastnictví, jsou přístupné všem. Přesto si stále neuvědomují, že současná kalamita není problém jen vlastníků lesů,“ navázal předseda SVOL František Kučera.

Odbyt kůrovcového dříví vázne, ceny se propadly na polovinu a vlastníci lesů se dostávají do vážných finančních potíží, což bude mít v konečném důsledku dopad na všechny obyvatele v ČR. Velká část lesů zmizí

. „Pokud nám stát včas nepomůže, hrozí, že jedna třetina lesů v republice zanikne. Vlastníci lesů totiž nebudou mít na zalesnění kalamitních holin peníze. Teprve potom si možná veřejnost všimne, že nemá kam jít na houby nebo ještě hůř, že vysychají zdroje pitné vody, a začne se ptát svých politiků, co proti tomu dělali,“ dodal Kučera.

V řeči čísel

Ztráta na výnosech z lesních majetků v důsledku sucha a kůrovcové kalamity za loňský rok je odhadována na 18 miliard korun a pomoc od státu více než potřebná. V rámci státního rozpočtu bylo na podporu lesního hospodářství pro rok 2019 schváleno 621 miliónů korun. Náměstek ministra pro lesní hospodářství Patrik Mlynář potvrdil, že ministerstvo počítá se zvýšením této částky na 1,15 mld. a na rozdíl od předchozích let umožní výplatu příspěvků dvakrát v roce. Tyto prostředky nejsou určeny pouze na asanaci kůrovcového dříví, ale zahrnují i podporu mysliveckých činností a podporu lesnických činností prováděných i v době mimo kalamitu. Minimální částka, kterou potřebují vlastníci lesů, aby mohli obnovit kalamitní holiny, aniž by zkrachovali, byla vlastníky lesů propočítána na 3 mld. Kč.

Pro účastníky valné hromady tak bylo určitým překvapením, že pan ministr bude při jednáních o státním rozpočtu na rok 2020, která se právě rozbíhají, pro lesy žádat opět pouze o 1,15 mld. Kč.

Navýšení rozpočtu MZe na rok 2019 v kapitole podpora lesního hospodářství na 5,8 mld. se vlastníkům lesů nepodařilo prosadit. Kalamita ale letošním rokem nekončí, a tak potřeba vyčlenit vyšší částku na lesy přímo v zákoně o státním rozpočtu na rok 2020, je více než aktuální.

V řeči legislativy

Náměstek ministra informoval přítomné o pokračování přípravy nového dotačního titulu, který by měl vlastníkům lesů pokrýt ztráty na výnosech v důsledku poklesu zpeněžení dřeva. Finální dohotovení návrhu se předpokládá v březnu letošního roku. Poté bude ministr zemědělství žádat vládu o její finanční krytí z vládních rezerv, dle slov pana náměstka ve výši min. 3 mld.

Aby prostředky vynaložené na obnovu kalamitních holin listnáči nepřišly vniveč vlivem přemnožené zvěře, požadují vlastníci lesů otevření zákona o myslivosti.

Stěžejním předpisem je pro vlastníky lesů zákon o lesích. Jak se ukázalo, ve hře jsou nyní dva návrhy na jeho novelizaci.

• Jeden z nich byl již předložen do Poslanecké sněmovny skupinou poslanců napříč politickými kluby. Tato tzv. krizová novela by měla být projednána ve zrychleném režimu, je předpokladem pro vyhlášení tzv. rajonizace a možnost použití výjimek z některých striktních opatření lesního zákona rozhodnutím ministerstva zemědělství nebo opatřením obecné povahy. Dle příslibu náměstka ministra bude k projednání jejich návrhů SVOL vyzván na konci února.
• Druhý návrh novely zákona vyšel z meziresortního připomínkového řízení ukončeného v říjnu loňského roku a 4. února jej projednala vláda. Návrh umožňuje orgánu státní správy lesů dočasně omezit nebo vyloučit vstup do lesa na dobu max. 3 měsíců opatřením obecné povahy i bez řízení o jeho návrhu, ale také např. omezení nebo zastavení jiných těžeb než nahodilých opatřením obecné povahy, upravuje povinnosti odborných lesních hospodářů placených státem a otevírá prostor pro stanovení obsahu lesní hospodářské evidence. O sporných ustanoveních budou vlastníci lesů jednat se zákonodárci.

Přítomný poslanec Radek Holomčík označil za velmi nezodpovědný a nepochopitelný krok odvod státního podniku do státního rozpočtu a zrušení rezervy na pěstební činnost v době, kdy již kalamita na severní Moravě propukla v plné síle. Uvedl, že státní podnik je totálně paralyzován v důsledku nastoleného systému transformace a zadávání prací v tendrech službovým organizacím, a podivil se také nad tím, že chybí podpora domácího zpracování dřeva ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Systém správy státních lesů označil za naprosto nevyhovující také přítomný senátor za Vysočinu Miloš Vystrčil: „Možná na tomto systému někdo dnes může vydělávat, ale do budoucna na tom proděláme všichni,“ uvedl na závěr.

Komora soukromých lesů je kolektivním členem SVOL, v současné době má 180 členů, kteří hospodaří na 150 tis. ha lesů. V dubnu by se kolektivním členem SVOL měla oficiálně stát i nově založená komora církevních lesů. SVOL tak bude zastupovat majitele jedné pětiny lesů v České republice.