Mezi nimi také např. odborník v oblasti ochrany životního prostředí doc. Jan Pokorný, vědecký pracovník v oblasti lesnictví doc. Marian Slodičák, ale i známé osobnosti jako např. Zoltán Kanát čtyřnásobný mistr světa, pětinásobný mistr Evropy a držitel světového rekordu (895 kg) v silovém trojboji, nebo Marie Kinsky vyhlášená letos ženou regionu Kraje Vysočina.

Jedenáct tisíc občanů představuje počet obyvatel měst, jako jsou Velké Meziříčí, Prachatice, Rychnov nad Kněžnou, Sušice, Domažlice. Kdyby se stejný počet lidí postavil s rozpaženýma rukama vedle sebe, vytvořili by řetěz dlouhý téměř 20 kilometrů.

Uvědomili si, že naše lesy jsou v současné době v nebezpečí. V důsledku pomalého a nepříliš efektivního postupu státu při řešení kůrovcové kalamity je ohroženo statisíce soukromých a obecních lesních majetků ekonomickou a ekologickou devastací.

Rozumí tomu, co se v přírodě a s lesy děje. Vědí, že majitelé nestátních lesů sucho a následnou kůrovcovou kalamitu nezavinili, ale nyní čelí obrovským finančním ztrátám, musí bojovat o ekonomické přežití svých rodin, firem, zaměstnanců a živnostníků, o zachování všech funkcí hospodářských lesů, udržení vody v krajině, o zachování života na venkově.

Osud lesů jim není lhostejný. Chápou, že vlastníci lesů potřebují od státu pomoc při zvládnutí složité situace při obnově lesů a vyzývají stát, aby přijal taková opatření pro řešení kůrovcové kalamity, která budou pro vlastníky lesů uchopitelná, dosažitelná a efektivní.

Proč je potřeba situaci v lesích skutečně řešit, vysvětluje docent Pokorný: „Vzrostlý živý les ochlazuje krajinu pomalým výparem vody. Vodní pára stoupá vzhůru, kondenzuje, padá jako drobný déšť, klesá tlak vzduchu a z okolí je přitahován vzduch. Tak lesy přitahují vodu z oceánu do vnitrozemí. Předchozí civilizace odlesnily a vyschly, my jsme se nepoučili.“

Zoltán Kanát k podpisu petice řekl: „Žil jsem celý život ve zdravém lese, o který se lidé starali. Nemám rád, když lidi les zanedbávají a myslí si, že si příroda pomůže sama, nepomůže si sama. Mysl uklidňuje les, který je zdravý, ne les, který je nemocný. Když lesy zničí kůrovec, a necháme je ladem 20–30 let, tak z toho nikdo nebude mít prospěch, ani lidé, ani příroda.“

Lidé, kteří podepsali petici, mají v úctě práci a odkaz předchozích pokolení. Naši předkové sázeli a pěstovali lesy, jak nejlépe dokázali. Nemohli tušit, že za 100 let se začne měnit klima. Vlastníci lesů se dnes snaží toto dědictví zachránit a založit lesy odolnější proti klimatickým změnám. Lesy přinášejí užitek všem, plní celou řadu důležitých funkcí – chrání půdu, zadržují vodu, vytváří ráz krajiny, umožňuje lidem relaxovat a načerpat nových sil, jsou domovem mnoha organismů.

Představy o ukončení hospodaření v lesích povedou jedině k tomu, že se venkov promění v neživotný skanzen, z něhož budou lidé prchat za lepším životem někde jinde. Ponechání kůrovcových souší v porostech omezí nejen rekreační funkci lesů, ale i všechny ostatní funkce, včetně krajinotvorné. Z kulturní krajiny se nestane panenská divočina, naopak krajina zpustne. Její opětovné zvelebení bude stát obrovské prostředky a úsilí.

V listopadu předáme petici s podpisy Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Děkujeme za podporu.

Informace o petici najdete ZDE.